Jiří Haller (bohemista)

český lexikograf a lingvista

Jiří Haller (1. ledna 1896 Keblice25. ledna 1971 Praha)[1] byl český bohemista, lexikograf a redaktor jazykovědného časopisu Naše řeč.

PhDr. Jiří Haller
Narození1. ledna 1896
Keblice
Úmrtí25. ledna 1971 (ve věku 75 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, jazykovědec a bohemista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jiří Haller se narodil v rodině řídícího učitele v Keblicích jako jedno z jeho osmi dětí. V roce 1914 maturoval s vyznamenáním na vyšším gymnáziu v Roudnici nad labem. Po maturitě studoval v letech 1914–1916 na filozofické fakultě Karlovy univerzity češtinu a francouzštinu. První světová válka přerušila jeho studia, která dokončil v letech 1918–1919. Od roku 1921 učil na středních školách v Nymburku, Levicích, Ústí nad Labem a v Praze.

Od roku 1929 pracoval pro kancelář Slovníku jazyka českého, odkud byl v roce 1930 uvolněn pro práci v časopise Naše řeč a roce 1931 se stal odpovědným redaktorem.[2] Od téhož roku pracoval též jako lektor češtiny pro nebohemisty na filozofické fakultě Karlovy univerzity; na fakultu se vrátil po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945.

V roce 1948 musel ukončit činnost odpovědného redaktora Naší řeči. V akademickém roce 1949/1950 mu nebyl prodloužena smlouva na filozofické fakultě a odešel předčasně do penze. Po období, kdy nemohl publikovat, se k odborné práci vártil v šedesátých letech 20. století, kdy vedl autorský kolektiv připravující k vydání Český slovník věcný a synonymický (vyšel ve třech dílech v SPN, v letech 1969–1977).[1]

Rodinný životEditovat

Jiří Haller byl ženat, s manželkou Marií (bližší údaje prozatím nezjištěny) bydlel v dnešní Praze 5, Xaveriově ulici.[3]

DíloEditovat

Ve třicátých letech 20. století bylo dílo Jiřího Hallera kritizováno jinými lingvisty pro jazykový purismus.[4] Pozdější jazykověda považuje toto hodnocení za nespravedlivé.[5]

Časopisecké práceEditovat

Časopisecké články Jiřího Hallera se objevovaly především v odborném tisku.[6] Přispíval též do Peroutkovy Přítomnosti,[7] v průběhu roku 1938 vedl v časopise Typ roční Stručný kurs správné obchodní češtiny.[8]

Publikace (pouze česká vydání)Editovat

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Haller (bohemista)
  • Problém jazykové správnosti (Ústí n/Lab., nákladem vlastním, 1931)
  • K vokalisaci předložek v nové češtině (Ústí n/Lab., nákladem vlastním, 1921)
  • Popis a rozbor lidové mluvy v pěti podřipských obcích : Díl I, Hláskosloví, kmenosloví a tvarosloví / napsal Jiří Haller Haller, Jiří, 1896-1971 V Praze : nákladem České akademie věd a umění, 1932
  • K Jungmannovu překladu Ataly (V Praze, nákladem vlastním, 1937)
  • Rukověť mateřského jazyka (Správně česky. Část I, A-K; Praha, Prometheus, 1940)
  • Kapesní slovník cizích slov (Praha : SPN, 1954)
  • Jak se dělí slova (abecední seznam slov s naznačeným dělením a s úvodním výkladem o stavbě českých slov; Praha, SPN, 1956
  • Český slovník věcný a synonymický (Díl I.–III., dokončeno Vladimírem Šmilauerem; SPN 1969, 1974, 1977)
  • Dar jazyka (deset statí o češtině; V Praze, Herrmann & synové, 2007)

Učebnice češtinyEditovat

Jiří Haller spolupracoval na řadě učebnic češtiny, např.:

  • Slohová čítanka pro vyšší třídy středních škol (část I. a II.; V Praze, Bursík a Kohout, 1934 až 1936)
  • Jazyk vyučovací na málotřídní škole obecné (autoři Václav Medonos a Lidmila Žofková, ilustrace Vojtěch Cinybulk; Praha, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1942, Státní nakladatelství 1945, 1946)
  • Jazyk vyučovací na škole obecné (učebnice jazyka českého, vydání čtyřdílné pro 1.–4. postupný ročník, autoři Václav Medonos, Bohumil Tožička a Lidmila Žofková; V Praze, Státní nakladatelství 1945, 1946)
  • Jazyk mateřský (Pracovní učebnice českého jazyka pro školy měšťanské a střední, Díl I. až IV., autor Jaroslav Jelínek; V Praze, Státní nakladatelství, 1946 až 1950)
  • Jazyk vyučovací na škole národní (Vydání čtyřdílné, autor Václav Medonos, ilustrace Vojtěch Cinybulk; Praha, Státní nakladatelství, 1949)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b CHROMÝ, Jan. Jiří Haller v kontextu české jazykovědy. Praha, 2007 [cit. 19-01-2019]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Iva Nebeská. s. 31. Dostupné online.
  2. Jaroslav Machač: Vznik a vývoj prvního českého jazykovědného pracoviště (K 60. výročí založení Kanceláře Slovníku jazyka českého). Naše řeč. 4/1971, s. 190–200. Dostupné online. 
  3. Pražský adresář 1937–1938, s. 328 (snímek 380)
  4. Jubileum pražského linguistického kroužku. Lidové noviny. 5. 11. 1936, s. 8. Dostupné online. 
  5. Jan Chromý: Jiří Haller - osobnost české lingvistiky. Naše řeč. 5/2006, s. 234–241. Dostupné online. 
  6. Filologické listy: výsledek vyhledávání "Jiří Haller"
  7. Např. Jiří Haller: O slohu Karla Čapka I. a II.. Přítomnost. 24. 11. a 1. 12. 1937, s. 747 a 761. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-21.  Archivováno 21. 1. 2019 na Wayback Machine
  8. Jan Heller: Stručný kurs správné obchodní češtiny (část I.). Typ. 1/1938, s. 11–12. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Jan Chromý: Jiří Haller - osobnost české lingvistiky. Naše řeč. 5/2006, s. 234–241. Dostupné online.