Jiří Friml
Jiří Friml (* 24. června 1973 Uherské Hradiště)[1] je český biolog a vystudovaný fyzikální chemik, který se zabývá rostlinnou fyziologií, experimentální botanikou a zejména pak růstem rostlin a jeho hormonálním řízením. Byl první, kdo objasnil mechanismus rostlinného hormonu auxinu, který je zásadním hráčem v těle rostlin.[2]
| Jiří Friml, M.Sc., Ph.D., Dr.rer.nat. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. června 1973 (50 let) Uherské Hradiště |
| Alma mater | základní škola Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity |
| Povolání | biochemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Institute of Science and Technology Austria |
| Ocenění | Körberova evropská vědecká cena (2010) EMBO Gold Medal (2012) Cena Erwina Schrödingera (2015) Charles Albert Shull Award (2016) Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2019) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| „ | Bez auxinu by rostliny byly jen zelené koule bez kořenů a listů. | “ |
| — Jiří Friml v Hyde Parku Civilizace na ČT24 2. července 2022[2] | ||
Život a působení editovat
Vyrůstal v Nedakonicích na Uherskohradišťsku. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem a doktorát obhájil na Kolínské Univerzitě. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. V roce 2001 získal grant nadace Volkswagen a mohl si na univerzitě v Tubingen založit vlastní výzkumnou skupinu věnující se rostlinné molekulární biologii. V roce 2006 v pouhých 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v německém Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v belgickém Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria, nově založeném středisku vědy v rakouském Klosterneuburgu.
Centrem jeho zájmu je rostlinný hormon auxin, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Dalším těžištěm jeho práce buněčná biologie. Je průkopníkem studií o buněčné polaritě a endocytóze v rostlinách. Auxinu a jeho transportu v rostlinách je věnována velká část jeho početných a velmi citovaných publikací.
Ocenění editovat
- 2000 Medaile Otto Hahna od Společnosti Maxe Plancka
- 2004 Cena Young Investigator od organizace EMBO
- 2010 Vědecká cena Olchemim
- 7. září 2010 převzal na hamburské radnici cenu Körberovy nadace za evropskou vědu
- 2010 Zvolen členem organizace EMBO
- 2011 Zvolen členem American Association for the Advancement of Science (AAAS)
- 2012 Zlatá medaile organizace EMBO
- 2014 Zvolen členem "Mladé kurie" Rakouské akademie věd
- 2014 Cena Františka Běhounka Českého ministerstva školství
- 2015 Erwin Schrödinger-Preis Rakouské akademie věd.
- 2016 Cena Alberta Shulla Americké společnosti pro rostlinou biologii
- 2019 Cena Neuron za celoživotní přínos vědě
„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mně lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,”[3]
Publikace v češtině editovat
Reference editovat
- ↑ Short C.V. of Jiří Friml [online]. koerber-stiftung.de, 2010 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b STACH, Daniel. Hyde Park Civilizace [online]. ČT24, 2022-07-02 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Na stránkách Ceny Neuron.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Friml na Wikimedia Commons - Jiří Friml v Hyde Parku Civilizace na ČT24 2.7.2022 (moderátor Daniel Stach)
- https://ist.ac.at/en/research/friml-group/ Stránka laboratoře (v angličtině)
