Jeskyně Bue Marino
Jeskyně Bue Marino jsou pobřežní jeskynní komplex nacházející se na území obce Dorgali na východním pobřeží Sardinie. Za své jméno vděčí sardinskému názvu tuleně středomořského, mořského savce, o němž se dnes předpokládá, že z oblasti vymizel kvůli nadměrnému antropickému tlaku.[1]
Jeskyně Bue Marino | |
---|---|
Údaje o jeskyni | |
Stát | Itálie |
Zeměpisné souřadnice | 40°14′48,26″ s. š., 9°37′22,01″ v. d. |
Jeskyně Bue Marino | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatVíce než 20 kilometrů dlouhá jeskyně se po společném vchodu rozvětvuje na tři samostatné části: severní větev, střední větev a jižní větev. Severní větev je díky své dlouhé ploše přístupná suchou nohou a je zde k vidění mnoho druhů jeskynních infiltrací včetně stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů. Na stěnách jeskyně jsou v různých výškách patrné četné otvory po mlžích a vodorovné rýhy jako důkaz změn mořské hladiny.[2] Na stěnách jeskyně jsou navíc vidět petroglyfy vytvořené v neolitu.[3] Střední větev je určena pro jeskynní potápěče.[4]
Severní větev
editovatSeverní větev vznikla erozí dávných řek a je tvořena zkamenělou částí dlouhou přibližně 7 km, kde krasová činnost ustala, zatímco část větve známá jako československá větev, charakterizovaná 42 sifony a stejným počtem jezer, je stále aktivní. Severní větev je dlouhá celkem 9 kilometrů.
Severní větev, dříve známá jako Nová jeskyně, byla první částí jeskyní Bue Marino, která byla zpřístupněna pro veřejnost. Byla otevřena od 50. do 80. let 20. století a později byla uzavřena, aby byla krátce do roku 2017 znovu otevřena s turistickou trasou rozdělenou do tří tunelů.
Jižní větev
editovatJižní větev s prodloužením asi 8 kilometrů je to, co zbylo z dávného obnovení Codula Ilune a v současné době se obnovuje pouze po silných deštích. Tato větev se vyznačuje velmi širokými tunely, řekami a podzemními jezery. Veřejnosti přístupná část zahrnuje asi kilometr dlouhou stezku s lávkou, kterou každoročně navštíví desítky tisíc turistů, kteří se ke vstupu dostanou na motorových člunech. Tato část krasového systému se vyznačuje rozsáhlou galerií plnou stalaktitů a stalagmitů a dalších minerálních útvarů, které se odrážejí v průzračné vodě velkého slaného jezera o rozloze více než 1 km², které je považováno za jedno z největších na světě.
Tento sektor končí v hale známé jako Tulení pláž, kde se pravděpodobně rozmnožují tuleni středomořští a kde se setkává sladká voda přiváděná různými podzemními řekami s mořskou vodou.
Jeskyně pokračuje ještě několik kilometrů uvnitř krasové plošiny Supramonte, jejíž prostředí je jeskynními potápěči považováno za velmi krásné.
Střední větev
editovatStřední větev, tvořená velkolepými podvodními kanály s až 38 sifony, je dlouhá asi 5 km a prvních 500 m v něm prozkoumal v 70. letech 20. století slavný německý jeskynní potápěč Jochen Hasenmayer a později i jeskyňáři z České republiky např. Daniel Hutňan. Výzkumy stále probíhají.
Spojení se Su Molente, Monte Longos a Su Palu
editovatPo průzkumu, který v červnu 2016 provedla skupina speleosub, bylo provedeno spojení s jeskyněmi Su Molente, Monte Longos a Su Palu, které se připojily ke krasovému komplexu Codula di Ilune v celkové délce 70 km, což byl až do roku 2019 italský rekord v nejdelší jeskyni, kterou bylo možné prozkoumat.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Grotte del Bue Marino na italské Wikipedii.
- ↑ Jeskyně Bue Marino | Cesty na motorce [online]. 2015-08-25 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
- ↑ BIGOT, Jean-Yves. 2010 - Caves of Sardinia (Italy). Photographic expedition in Sardinia.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-07-14].
- ↑ Grotta del Bue Marino, Cala Luna, Cala Fuili, Dorgali, Calagonone, Cala Gonne Barbagia, Golfo di Orosei, Golf von Orosei, Supramonte, Cala Goloritzè, Cala Sisine, Cala Mariolu - Das virtuelle Reisemagazin - Sardinien.com. web.archive.org [online]. 2015-03-21 [cit. 2022-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Grotta del Bue Marino - Cala Gonone. www.calalunasardegna.com [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Bue Marino na Wikimedia Commons
- Bue Marino - jeskyně