Otevřít hlavní menu

Románové tvorbě se Gabriela Preissová začala věnovat na konci 20. let 20. století. Prvním z jejích čtyř románů je Její pastorkyňa (1930), jehož námět vychází ze stejnojmenného dramatu z roku 1890. Je známo, že Preissová si látku pro románový útvar rozvrhla ještě před napsáním dramatu Její pastorkyňa. Příčinou přepracování, rozšíření námětu do podoby románu byla kritika odpůrců. Románem se Preissová snažila po letech očistit Její pastorkyňu od nařčení z hanobení slováckého lidu, kopírování Tolstého Vlády Tmy a toho, že těžila ze Strindbergových spisů. O tom, že kritické odsouzení Její pastorkyně bylo v životě Preissové zlomovým okamžikem, svědčí i dopis, který píše v roce 1933 Janu Bartošovi: „Neznala jsem tehdy ,Vlasť tmyʼ ani Strindbergovy spisy, to Vám opakuji při svém spasení. Až mne jednou nebude, zmiňte se o tom, považovala jsem to za křivdu, jako by se mi nějaký kousek síly vlastní ubíral.“[1]

Další skutečností, která mohla dopomoci ke vzniku románu, byl úspěch stejnojmenné opery Leoše Janáčka.

Obsah

DějEditovat

Jádrem syžetu románu Její pastorkyňa je děj původního dramatu. Původní půdorys je rozšířen o historii hlavních postav, jež předchází vlastnímu ději známému z dramatu. Tato prehistorie vypravuje o otci Petrony (posléze Kostelničky), hodném, ale zásadovém chalupníkovi šlechtického původu, o lehkomyslném synovi ze mlýna Tómovi Buryjovi, do kterého se Petrona zamiluje (odtud posléze jméno Buryjovka). Petrona je přesvědčena, že Tómu může svou oddaností a trpělivostí napravit. Tóma se však její lásce zpronevěří už za svobodna. Petrona jej přesto přijme jako vdovce i s dcerou Jenůfou. Tóma se ale nepolepší, zradí Petroninu důvěru a prohýří její jmění. Petrona, která zápasí s těžkým osudem, nechce dopustit poskvrnění rodové cti a vloží veškerou energii do výchovy své pastorkyně Jenůfy. Rozhodne se nevlastní dceru vychovat co nejdokonaleji, aby ji nepotkaly kruté zkušenosti, které si musela prožít sama. Druhá část románu se již shoduje s příběhem vykresleným v původním dramatu. Jenůfa se zamiluje do morálně slabého Števy, který zradí její lásku. Stihne ji tedy podobný osud jako Petronu (nyní již Kostelničku). Preissová převzala dialogy téměř doslova z dramatu, přidává však popis toho, co by se v dramatu objevilo na scéně. Také následuje krátký epilog, v němž se dozvídáme, jak si Laca a Jenůfa odvádějí Kostelničku na svůj pronajatý mlýn potom, co si odpykala dvouletý trest za vraždu dítěte. Spolu započnou nový život v míru. Všechna vina je odpuštěna, ale smrt stihne Kostelničku dřív, než může v náručí pochovat dítě Laci a Jenůfy.

Význam románuEditovat

Hlavní význam románu Její pastorkyňa tkví v dopracování postav. V první půlce knihy Preissová popisuje historii postav, které zná čtenář z dramatu, a pomáhá tak lépe pochopit jejich jednání. Vyzdvihuje osudovou spojitost Kostelničky a Jenůfy. Příběhem Petronina otce, coby hraběcího levobočka, osvětluje původ rodu Slomků. Preissová se v románu ještě více zaměřuje na osudy tří protagonistů (Kostelničky, Jenůfy a Laci). Dokreslením charakteru se Kostelnička stává hlavní postavou románu. Dílo tedy zachycuje osud ženy, která své mravní hodnoty staví nade vše. Ačkoli je schopna obětovat pro Jenůfu mnoho, není s to, obětovat svoji hrdost. Obraz vytvořený na veřejnosti je pro ni přednější než dcera, byť nevlastní. Preissová také v románu více zdůrazňuje hluboké mravní cítění Kostelničky, čímž zmírňuje, v podstatě trochu omlouvá, hrůzný čin, který spáchá.

ReferenceEditovat

  1. ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962. 

LiteraturaEditovat

  • PREISSOVÁ, Gabriela. Její pastorkyňa: drama z venkovského života o třech jednáních. Vyd. 9. Praha: O. Růžička, 1945.
  • PREISSOVÁ, Gabriela. Její pastorkyňa. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1956.
  • Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce. 3 M – Ř, svazek II P – Ř. Vedoucí redaktor Opelík, Jiří. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3
  • NOVÁK, Arne - GRUND, Antonín - HAVEL, Rudolf Stručné dějiny literatury české. 1. vyd. Olomouc: R. Promberger. 1946.
  • JIRKŮ, Eva. Literární rozbor a srovnání dvou podob děl Gabriely Preissové Gazdina roba Její pastorkyňa. Brno: 2007. 62 s. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Jiří Kudrnáč.
  • ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962.