Jednota umělců hudebních
Jednota umělců hudebních, resp. Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků (německy Tonkünstler Wittwen-und-Waisen Societät) byl spolek hudebních umělců v Praze, působící v letech 1803–1903.
| Jednota umělců hudebních | |
|---|---|
| Vznik | 1. března 1803 |
| Zánik | 1903 |
| Právní forma | spolek |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatJednota byla založena 1. března 1803 a v červenci téhož roku o ní referoval pražský tisk, v srpnu pak Krameriovy C. k. vlastenské noviny a v září Allgemeine Musikalische Zeitung v Lipsku.
Kromě sociálních činností pořádala Jednota veřejné koncerty, které pomáhaly financovat její činnost. Dalším zdrojem byly dary, mezi největší přispěvatele patřil např. císař František I., a domácí šlechta, např. Josef František z Lobkovic, který jednotě navíc věnoval hudební materiál, který opatřil ve Vídni a mnoho dalších
Antonín Dvořák Jednotě dedikoval partituru svého oratoria Stabat Mater .
Externí odkazy
editovat- Heslo „Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků“ v Českém hudebním slovníku Archivováno 8. 8. 2020 na Wayback Machine. (Pavel Sýkora, 2019)
