Jaroslav Svjatoslavič

Svatý Jaroslav Svjatoslavič také Konstantin (křtěný Pankratij; 1071?1129, Murom) byl muromský a černigovský kníže.

Svatý
Jaroslav Svjatoslavič
Jaroslav (uprostřed) se svou rodinou
Jaroslav (uprostřed) se svou rodinou
Kníže
Datum narození1071?
Datum úmrtí1129
Místo úmrtíMurom, Muromské knížectví
Svátek21. května
Místo pohřbeníBlagoveščenský monastýr (Murom)
Svatořečen1547
Ruská pravoslavná církev
Uctíván církvemiRuská pravoslavná církev

ŽivotEditovat

 
Ikona Jaroslava a jeho synů

Narodil se asi roku 1071 nebo 1072 jako syn knížete Svjatoslava II. Jaroslaviče a Ody Stadenské. Podle některých pramenů vyrůstal v Německu, kam uprchl se svou matkou po smrti jeho otce. Podle legendy zdědila Oda po svém manželi velké poklady, většinu z nich ukryla a později je nalezl Jaroslav.

První zmínka pochází z roku 1096 kdy se zúčastnil války proti Vladimíru Monomachu v letech (1094-1097) a to na straně svého bratra Olega Svjatoslaviče. V roce 1097 se se svými bratry Olegem a Davidem zúčastnil knížecího Lubečského sjezdu, kde bylo Černigovské knížectví rozděleno na tři části. Černigov získal David, Novgorod-Severskij Oleg a Murom-Rjazan Jaroslav.

V roce 1101 se s dalšími knížaty zúčastnil uzavření míru s Kumány.

Dne 4. března 1103 utrpěl porážku od Mordvinců.

Poté, co roku 1123 zemřel jeho bratr David, Jaroslav se přesunul do Černigova a v Muromu se usadil Vsevolod Davidovič. Roku 1127 vyhnal Vsevolod Olgovič svého strýce Jaroslava z Černigova a jeho družina byla zbita a okradena. Jaroslav požádal o pomoc kyjevského knížete Mstislava Vladimíroviče, který se vyjednával s Vsevolodem ale úspěchu se mu nedostalo.

Jaroslav se snažil rozšířit křesťanství mezi pohany v Muromu. Jednou poslal svého syna Michaila jako posla mezi pohany. Michail se nevrátil protože jej pohané zabili. Poté se Jaroslav rozhodl navštívit je sám, pohané jej přijali, ale nepřestoupili ke křesťanství. Poté se pohané rozhodli zabít Jaroslava, ten vyšel s ikonou Muromské Matky Boží, povstalci se uklidnili a souhlasili s přijetím křtu. Křest probíhal v řece Oka. Na místě vraždy jeho syna nechal postavit chrám Zvěstování a později kostel sv. Borise a Gleba.

Při šíření křesťanství mu horlivě pomáhal jeho syn Feodor.

Zemřel roku 1129 v Muromu.

Roku 1547 byl na Moskevském sněmu svatořečen se svými syny Michailem a Feodorem. Jejich ostatky se nachází v Blagoveščenském monastýru v Muromu.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ярослав Святославич na ruské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat