Jaroslav Mikan

Narozen 15.11.1881 Chrudim, zemřel 28.7.1948 Hradec Králové. Hudební spisovatel a organizátor.

Jaroslav Mikan, někdy také označovaný jako Jaroslav Mika[1] (15. listopadu 1881 Chrudim28. července 1948 Hradec Králové) byl český hudební pedagog, vědec a spisovatel, sbormistr, dirigent a organizátor.[2][3]

Jaroslav Mikan
Narození15. listopadu 1881
Chrudim
Úmrtí28. července 1948 (ve věku 66 let)
Hradec Králové
Povoláníspisovatel, organizátor, středoškolský učitel, učitel, publicista, hudební skladatel a kulturní historik
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Jaroslav Mikan se narodil v Chrudimi, kde také v roce 1902 absolvoval gymnázium. Následně šel studovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1902–1906).[4] Zároveň ovšem studoval harmonii a skladbu u hudebních skladatelů Aloise Hniličky, Otakara Šína a Vítězslava Nováka. V roce 1907 se stal vyučujícím dívčího městského lycea v Hradci Králové. V tomto městě byl i jinak aktivní, když se také zasloužil o vznik abonentních koncertů či založení Volného sdružení pro pěstování komorní hudby. Byl sbormistrem pěveckého kroužku Národní jednoty severočeské (1919–1921) a řídil orchestr Okresního osvětového domu. Od roku 1930 učil na reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech.[1] Úzce spolupracoval s muzeem v Hradci Králové.[4]

Jeho manželkou byla od 20. srpna 1908 malířka Eliška Mikanová-Urbanová. Svatbu měli v Praze.[5][6] V roce 1909 se jim narodila dcera Olga (1909–1986), s níž se v roce 1931 oženil sochař Josef Škoda.

Dílo editovat

Od hudbě psal také do mnohých východočeských časopisů (např. Český východ, Hlasy východočeské, Osvěta lidu, Stráž pokroku) či byl dopisovatelem specializovaných hudebních periodik (v letech 1912–1920 Hudební revue, od 1922 Tempo: Listy hudební matice, 1924–27 Hudební rozhledy[4]) i jiných časopisů (Časopis Společnosti přátel starožitností). Je autorem řady studií o hudebním životě v Hradci Králové. V Praze redigoval 12 ročníků (1927–1939) studentského hudebního pěveckého sdružení na vinohradské reálce (SHPS – Měsíčník studentského hudebního a pěveckého sdružení při státním reálném gymnasiu v Praze 12[4]), kde učil. Sám napsal i několik sborových skladeb[1] (např. Malá suita pro klavír, 1921).[4] Většina jeho hudebních děl zůstala v rukopisu.[7]

Výběr z díla editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c STÁREK, Zdeněk. Slovník českých sbormistrů Část 2., M-Ž. [online]. Praha: Divadelní ústav, 1982 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 
  2. Kulturní kalendář na rok 2006 [online]. Hradec Králové: Knihovna města Hradce Králové, 2005 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 
  3. BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka [online]. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  5. Matriční záznam o sňatku Jaroslava Mikana s Alžbětou Urbanovou při farnosti Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  6. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 
  7. ŠŮLA, Jaroslav. Významní a publikačně činní čeští historici, působící na královéhradeckých středních školách v XIX. a XX. století. S. 49–62. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-25]. S. 49–62. Dostupné online. 
  8. DATABAZEKNIH.CZ. Výstava památek a díla Antonína Dvořáka - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 
  9. MIKAN Jaroslav | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.