Otakar Šín

hudební skladatel a teoretik

Otakar Šín (23. dubna 1881, Rokytno u Nového Města na Moravě21. ledna 1943, Praha) byl český hudební skladatel, teoretik a pedagog.

Otakar Šín
Základní informace
Narození23. dubna 1881
Rokytno u Nového Města na Moravě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. ledna 1943 (ve věku 61 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, sbormistr, muzikolog, hudební pedagog a hudební teoretik
Členem skupinČeská akademie věd a umění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otec skladatele byl hostinský, nejprve v Rokytně a později ve Fryšavě. První hudební vzdělání dal Otakarovi bývalý šlechtický vychovatel a lesník František Dušek. Od pěti let jej učil hrát na housle a o rok později i na klavír. Otec však nevěřil v synovo nadání a přihlásil jej na Vyšší průmyslovou školu v Brně, kde Otakar ve druhém ročníku beznadějně propadl. Začal se tedy učit v Novém Městě na Moravě sládkem. Po vyučení se stal sládkem v pivovaře v Maffersdorfu u Liberce (dnes Vratislavice nad Nisou). V pivovaře založil kapelu, se kterou měl velký úspěch.

Ještě během svého zaměstnání v pivovaře se nechal zapsat do prvního ročníku Pražské konzervatoře. Studoval varhanní a kompoziční oddělení, kde jeho učiteli byli Josef Klička a Karel Stecker. Dál ještě pokračoval v mistrovské škole klavírní u Josefa Jiránka a ze hry na klavír složil v roce 1911 státní zkoušku. Vyučoval soukromě hru na klavír a harmonii a stal se sbormistrem pěveckého spolku „Škroup“. Oženil se s Libuší Ichovou a v roce 1919 se stal na konzervatoři výpomocným učitelem teoretických předmětů. O rok později již byl na témže ústavu jmenován definitivním profesorem.

Jeho skladatelské dílo vychází z hudby Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Studium partitur těchto mistrů jej přivedlo k teoretickým problémům harmonie v hudbě 20. století. Vydal několik teoretických spisů, ve kterých zveřejnil významné teoretické objevy.

Za své teoretické i hudební dílo byl v roce 1928 zvolen řádným členem České akademie věd a umění a získal dvakrát Státní cenu (1930 a 1937). Zemřel v Praze 21. ledna 1943. Pochován je na fryšavském hřbitově.

 
Pamětní deska skladatele na fryšavské hospodě

Klavírní skladby

editovat
  • Intimní nálady op. 5 (1911)
  • Jarní písně op. 6 (1916)
  • Písničky a tanečky op. 8 (1922)
  • Od jitra do soumraku op. 9a (1921)
  • Na prázdninách op. 9b (1924)
  • Zpěvem a tancem (1934)

Komorní hudba

editovat
  • Smyčcový kvartet a-moll op. 7 (1926)
  • Smyčcový kvartet B-dur op. 10 (1928)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 11 (1934)
  • Malá suita pro housle a klavír op. 13 (1937)

Orchestrální skladby

editovat
  • Tilottáma op. 1 (symfonická báseň podle Julia Zeyera, 1908)
  • Král Menkera op. 2 (symfonická báseň podle Julia Zeyera, 1909)
  • Rozhlasová předehra op. 14 (1936)
  • České tance (také v úpravě pro noneto, 1939)

Vokální skladby

editovat
  • Dva mužské sbory op. 3 (1910)
  • Písně pro soprán a klavír op. 4 (1909)
  • Píseň ženy op. 15 (1936)
  • Úpravy lidových písní pro ženský resp. dětský sbor.

Teoretické spisy

editovat
  • Nauka o harmonii na základě melodie a rytmu (2 díly, 1922)
  • Úplná nauka o harmonii na základě melodie a rytmu (1933)
  • Nauka o kontrapunktu, imitaci a fuze (1936)
  • Všeobecná nauka o hudbě (1949)
  • Četné studie v časopisech a vědeckých sbornících.

Literatura

editovat
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Český biografický slovník XX. století. 3. díl, Q-Ž. Praha 1999
  • Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004

Externí odkazy

editovat