Jaroslav Doubrava

český senátor českého Parlamentu a starosta
(přesměrováno z Jaroslav Doubrava (senátor))
Další významy jsou uvedeny na stránce Jaroslav Doubrava (rozcestník).

Jaroslav Doubrava (* 4. dubna 1948 Ústí nad Labem)[1][2] je český politik, v letech 19982004 a opět v letech 20102022 senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem, bývalý starosta obce Telnice, v letech 20082016 zastupitel Ústeckého kraje, člen hnutí Severočeši.cz, do roku 2010 člen KSČM.

Jaroslav Doubrava
2. a 4. senátor za obvod č. 31 – Ústí nad Labem
Ve funkci:
21. listopadu 1998 – 21. listopadu 2004
PředchůdceOto Neubauer
NástupcePavel Sušický
Ve funkci:
23. října 2010 – 15. října 2022
PředchůdcePavel Sušický
NástupceMartin Krsek
Zastupitel Ústeckého kraje
Ve funkci:
18. října 2008 – 8. října 2016
Starosta obce Telnice
Ve funkci:
1990 – 2010
NástupceRudolf Fiala
Zastupitel obce Telnice
Ve funkci:
1990 – 11. října 2014
Tajemník Národního výboru Telnice
Ve funkci:
1978 – 1989
Poslanec Národního výboru Telnice
Ve funkci:
1971 – 1989
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1967–1990)
KSČM (1990–2010)
S.cz (od 2010)

Narození4. dubna 1948 (75 let)
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Choťvdovec
Dětidvě děti
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání, profese a rodina editovat

Absolvoval střední odbornou školu v oboru elektro. Je vdovec, má dvě děti.

Politická kariéra editovat

V letech 1978–2010 působil v komunální politice na postu uvolněného tajemníka národního výboru obce a později starosty obce Telnice.[3][4]

Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu přesto, že jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Kavina v poměru 28,34 % ku 27,63 % hlasů. Ve druhém kole Doubrava obdržel 52,37 % hlasů a získal mandát senátora.[5] Zastával funkci místopředsedy Mandátového a imunitního výboru, zasedal ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Pavel Sušický.[6]

V krajských volbách 2008 se stal zastupitelem Ústeckého kraje za sdružení Severočeši.cz.[7] Ve volbách v roce 2016 nemohl mandát krajského zastupitele obhájit, jelikož byla kandidátka hnutí Severočeši.cz, za něž kandidoval, týden před volbami stažena za rozporuplných okolností.[8]

V roce 2010 vystoupil z KSČM, vstoupil do hnutí Severočeši.cz, za které kandidoval ve volbách 2010 do senátu za obvod č. 31 – Ústí nad Labem. Přestože jej Pavel Sušický v prvním kole porazil v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů, ve druhém kole Doubrava zvítězil se ziskem 55,97 % hlasů a stal se senátorem.[9]

V roce 2014 se jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny, konkrétně v Luhansku (tzv. Luhanské lidové republice).[10] Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu.[11] V rozhovoru pro Lidové noviny v Luhansku obvinil ukrajinskou armádu z válečných zločinů a uvedl, že se chová hůře než Hitler. Obhajoval také anexi Krymu, ke které podle něj došlo na základě zcela svobodného a dobře organizovaného referenda.[12] Od jeho cesty se Senát oficiálně distancoval a jeho zastupující předseda Zdeněk Škromach uvedl, že se jednalo o Doubravovu soukromou misi.[13] V září 2015 se ocitl na sankčním seznamu Ukrajiny za svou účast jako pozorovatele při volbách pořádaných v listopadu 2014 v separatistickém Donbasu.[14]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za hnutí Severočeši.cz mandát v obvodu č. 31 – Ústí nad Labem.[15] Se ziskem 23,94 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 57,89 % : 42,10 % kandidáta hnutí ANO 2011 Františka Holešovského. Mandát senátora se mu tak podařilo obhájit.[16][17][18]

V rámci sociálních sítí se proslavil mimo jiné šířením lži o tom, že Evropská unie chce v české abecedě zrušit písmeno ř.[19]

Dne 24. února 2022, v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu, zveřejnil Doubrava text obhajující obsazení části území Ukrajiny (samozvané Doněcké a Luhanské republiky) ruskou armádou. V této souvislosti bylo na Doubravu podáno trestní oznámení.[20]

Dne 15. června 2022 po videoprojevu ukrajinského prezidenta Zelenského v Senátu PČR před schválením usnesení odsuzujícího ruskou agresi na Ukrajině vystoupil Doubrava s projevem zpochybňujícím masakr v Buči. Většina senátorů na protest opustila sál.[21]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 již nekandidoval.[22] Jako svého nástupce podpořil Jaroslava Teleckého za hnutí PRO, který však neuspěl.[23]

V srpnu 2022 jednal Doubrava na Krymu se šéfem ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Podle Aksjonova probírali kulturní výměnu mezi národy a možnosti spolupráce. Doubrava podle zprávy krymského parlamentu jednal ve jménu českých občanů nepodporujících politiku české vlády, podle Doubravovy mluvčí byl na Krymu na dovolené.[24]

Reference editovat

  1. Výpis z OŘ
  2. Představujeme...... Jaroslav Doubrava [online]. Senát PČR [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. 
  3. ula. Téma: Jaké osobnosti nejvíce ovlivňují život v tomto kraji. Mladá fronta DNES. 21-4 2001, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  4. lu. V čele obce stojí třiadvacet let. Mladá fronta DNES. 23-3 2001, s. 6. ISSN 1210-1168. 
  5. Volby 1998
  6. Volby 2004
  7. Volby 2008
  8. Severočeši.cz se voleb nezúčastní. Zmocněnkyně stáhla jejich kandidátní listinu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-09-29 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  9. Volby 2010
  10. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Na volby v Donbasu dohlíží senátor z Ústí. Kdo ho pozval, netuší. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2. listopadu 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  11. Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby. ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  12. KABÁTOVÁ, Šárka. Senátor obhajoval anexi Krymu. Trapná a sprostá provokace, míní Gazdík. lidovky.cz [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  13. Senát se distancoval od pobytu Doubravy na východě Ukrajiny. tyden.cz [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  14. Ukrajina rozšířila sankce proti Rusům, na seznamu nežádoucích osob se objevili i dva čeští politici na Aktuálně.cz
  15. Boj o Senát začíná. Zúčastní se ho i exnáměstek ústeckého primátora. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-03 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  16. Výsledky voleb v obvodě Ústí nad Labem [online]. MAFRA, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  17. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 31 – Ústí nad Labem [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  18. VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČR V ROCE 2016. Základní informace o volbách, právních podkladech, zpracování výsledků hlasování a souhrnné výsledky voleb. [online]. Český Statistický Úřad, 30.12.2016 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  19. (rsa). Zruší Evropská unie písmeno Ř? Senátor Doubrava šířil vtip jako poplašnou zprávu. Lidové noviny [online]. 2017-03-14 [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  20. Putin zachránil tisíce životů, tvrdí senátor. Vyšetřuje ho policie. neovlivni.cz [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  21. Doubrava zpochybnil masakr v Buči. Senátoři při jeho projevu opustili sál. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  22. KUPSKÝ, Zbyšek. Analýza: Senátní volby 2022 – šetření papírem nebo nejsou lidi?. www.iportal24.cz [online]. 2022-07-24 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  23. Doubravu po návratu z Krymu senátoři neodvolají. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-08-11 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  24. Senátor Doubrava jednal na Krymu se šéfem ruské okupační správy o kulturní výměně. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat