Jaromír Obzina
Jaromír Obzina (22. května 1929 Brodek u Přerova – 28. ledna 2003 Praha[1][2][3][4]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vnitra vlád Československa za normalizace.
| doc. PhDr. Jaromír Obzina, DrSc. | |
|---|---|
 Jaromír Obzina během státní návštěvy NDR (1983). | |
| poslanec Federál. shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1973 – 1990 | |
| ministr vnitra ČSSR | |
| Ve funkci: 1973 – 1983 | |
| Předchůdce | Radko Kaska |
| Nástupce | Vratislav Vajnar |
| místopředseda 4., 5. a 6. vlády L. Štrougala a vlády L. Adamce | |
| Ve funkci: 1983 – 1989 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 22. května 1929 Brodek u Přerova  Československo |
| Úmrtí | 28. ledna 2003 Praha Česko |
| Choť | Světla |
| Alma mater | VŠ ÚV KSSS |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád republiky |
| Commons | Jaromír Obzina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se jako syn Františka a Žofie Obzinových, jeho otec byl železničním úředníkem.[5] Členem KSČ se stal v roce 1947. V roce 1947 absolvoval Ústřední politickou školu KSČ, působil pak mezi roky 1948 a 1951 jako funkcionář strany na okresní a krajské úrovni. V letech 1953–1956 vystudoval Vysokou školu stranickou při ÚV KSSS v Moskvě. V letech 1956–1964 zastával post náčelníka politického oddělení Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně.[6][7]
Jeho politická kariéra vyvrcholila koncem 60. let a za normalizace. V letech 1965–1968 a 1969–1972 byl vedoucím odboru vědy a vysokých škol v oddělení školství a vědy Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech 1969–1972 byl navíc zástupcem vedoucího a v letech 1972–1973 vedoucím oddělení školství a vědy ÚV KSČ. Členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl kooptován k 28. listopadu 1973. XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[6]
V letech 1973–1983 byl ministrem vnitra v druhé vládě Lubomíra Štrougala, třetí vládě Lubomíra Štrougala a čtvrté vládě Lubomíra Štrougala. Patřil k nejvlivnějším členům vládnoucího režimu, ve funkci ministra řídil represe proti politické opozici i církvím. Aspiroval i na post předsedy vlády, ale v roce 1983 byla jeho kariéra zabrzděna. V posledně jmenovaném kabinetu pak po odchodu z postu ministra vnitra působil od roku 1983 jako místopředseda vlády. Na místopředsednickém postu setrval i v následné páté vládě Lubomíra Štrougala, šesté vládě Lubomíra Štrougala (zároveň byl v obou ministrem – předsedou Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj) a ve vládě Ladislava Adamce až do prosince 1989, kdy odešel z vrcholných funkcí v důsledku změn po sametové revoluci. V roce 1979 získal Řád práce.[6][7]
Dlouhodobě zasedal i nejvyšším zákonodárném sboru. Po volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 11 – Praha 7, hlavní město Praha). Křeslo nabyl až dodatečně v červnu 1973 poté, co zemřel dosavadní poslanec Radko Kaska. Mandát znovu získal ve volbách roku 1976 (obvod Praha 7), ve volbách roku 1981 (obvod Praha 7) a volbách roku 1986 (obvod Praha 7 a 8). Ve FS setrval do ledna 1990, kdy rezignoval v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10][11][12]
Po roce 1989 byl J. Obzina s dalšími lidmi z ministerstva vnitra a StB (původně celkem 25 obviněných) souzeni za akci Asanace. Ta měla za úkol v letech 1977–85 donutit násilím a výhrůžkami osoby, které režim považoval za nepřátelské (zejména signatáře Charty 77), k opuštění republiky. Obzina byl v případu souzen samostatně, ale dříve než byl vynesen rozsudek zemřel.[13]
V roce 1993 se podílel na vytvoření radikálně komunistické skupiny Za socialismus v rámci KSČM.[7] Na základě usnesení sjezdu KSČM v roce 1993 byli Jaromír Obzina společně s Miroslavem Štěpánem vyloučeni ze strany.[14]
Se svou manželkou Světlou měl syna a dceru.[5] Jeho bývalou snachou je televizní moderátorka a novinářka Jitka Obzinová.[15]
Odkazy editovat
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ Jaromír Obzina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ DANĚK, Honza. „Dostál obstál – svůj boj s rakovinou však prohrál“… [online]. Impuls.cz, 2005-07-24 [cit. 2009-11-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the socialist countries of Europe. Díl 2. [s.l.]: K.G. Saur, 1989. ISBN 3-5981-0720-X. S. 860. (anglicky)
- ↑ Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992). Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 978-80-86712-87-1.
- ↑ a b The International Who's Who, 1989–90. [s.l.]: Europa Publications, 1989. Dostupné online. ISBN 0-9-466-5350-X. S. 1157. (anglicky)
- ↑ a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 398.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-14]. Dostupné online.
- ↑ 2. www.radio.cz [online]. [cit. 2008-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-28.
- ↑ Předseda ÚV KSČM M. Grebeníček se obrací na členy a příznivce KSČM a LEVÉHO BLOKU [online]. sds.cz [cit. 2012-04-14]. 1 Dostupné online.
- ↑ Manželství byl největší omyl, tvrdí Jitka Obzinová
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Obzina na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Obzina
- http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=o&count=20&start=1 Archivováno 2. 8. 2008 na Wayback Machine.
