Kaigun heigakkó

Kaigun heigakkó (japonsky 海軍兵学校), neboli japonská císařská námořní akademie, zkráceně pak Kaihei (海兵), byla námořní škola Japonského císařství zaměřená na výcvik důstojníků pro císařské námořnictvo.

Kaigun heigakkó
Hlavní budova bývalé Kaigun heigakkó z roku 1893[1] na Etadžimě. Podle legendy měla být postavena z červených cihel dovezených z Anglie, ale analýza ukázala, že se jedná o cihly vyrobené v Japonsku. V dobách císařství se nad vchodem nacházela císařská pečeť.[2]
Hlavní budova bývalé Kaigun heigakkó z roku 1893[1] na Etadžimě. Podle legendy měla být postavena z červených cihel dovezených z Anglie, ale analýza ukázala, že se jedná o cihly vyrobené v Japonsku. V dobách císařství se nad vchodem nacházela císařská pečeť.[2]
Zkratka Kaihei (海兵)
Datum založení 1866
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hjóbušó (兵部省 ~ vojenské ministerstvo) ji založilo v roce 1869 v Cukidži (čtvrť v Čúó, Tokio) jako Kaigun sórendžo (海軍操練所 ~ námořní výcvikové středisko)[3][4] na základě staršího výcvikového centra z dob šógunátu.[4] Dne 28. září 1876 bylo Kaigun sórendžo přejmenováno na Kaigun heigakkó a roku 1888 byla akademie přesunuta na ostrov Etadžima, nedaleko Kure.[5] V říjnu 1945 byla Kaigun heigakkó spojeneckými okupačními jednotkami uzavřena.[6][3] 74 ročníků ( ki) absolvovalo 12 433 kadetů:[7] první ročník promoval v roce 1873 (ze 114 kadetů jej dokončili pouze dva),[8] poslední 30. března 1945. Ročníky 75 až 78 (dalších víc než 10 000 studentů) byly předčasně ukončeny japonskou kapitulací a zrušením Kaigun heigakkó.[3]

Během své existence Kaigun heigakkó spadalo pod Kaigunšó.[9]

Výcvik budoucích důstojníků císařského námořnictvaEditovat

Budoucí kadeti se hlásili po ukončení základní školní docházky a jejich věk se zpravidla pohyboval mezi 16 až 22 lety.[7]

Zpočátku se budoucí důstojníci hlásili především z řad bývalých samurajů z tradičních námořních provincií: Sacumy, Hizenu a Čóšú. Již roku 1871 ale vydala vláda nařízení, že mají být přijímáni adepti bez ohledu na původ a na základě přijímacích zkoušek (do roku 1889 konaných pouze v Tokiu). V devadesátých letech 19. století již kadeti pocházeli z téměř celého Japonska. Rovněž třídní složení se měnilo: zatímco v roce 1874 bylo 90 % nováčků ze samurajských rodin, v roce 1891 již heimin (平民 ~ prostý lid) tvořili přes 21 % absolventů a v roce 1901 dokonce 34 %.[10][11] Zájem o kariéru námořního důstojníka byl obrovský: v letech 1894 a 1895 se na 40 míst hlásilo 500 uchazečů, v roce 1906 se na 181 míst hlásilo 2981 uchazečů.[12]

Studium trvalo zpravidla tři až čtyři roky a jeho náplní byla výuka námořního umění, navigace, dělostřelby, angličtiny, matematiky, fyziky a chemie.[12] Součástí též bylo utužování fyzické kondice adeptů.[5] Po absolvování získal kadet hodnost šó'i kóhosei (少尉候補生 ~ námořní kadet/lodní poddůstojník). Po absolvování transoceánské výcvikové plavby a přibližně roce služby byli šó'i kóhosei povýšeni na šó'i (少尉 ~ podporučík).

Ti nejlepší absolventi obdrželi jako onši (恩賜 ~ císařský dar) tantó.[13]

Absolvování Kaigun heigakkó (a následného leteckého výcviku) bylo též jednou ze tří možností, jak se stát důstojníkem–příslušníkem létajícího personálu (t.j. pilotem, pozorovatelem, střelcem, …) císařského námořního letectva.[14]

Britský vzorEditovat

Ve svých počátcích císařské námořnictvo čerpalo z britských námořních tradic a zkušeností a ani Kaigun heigakkó nebyla výjimkou. V roce 1873 přijela do Japonska britská námořní mise, kterou vedl Kanaďan Lt Cdr (Lieutenant commander ~ komandér poručík) Archibald L. Douglas, který následně vyučoval na akademii. Dělostřelbu a navigaci od roku 1879 do roku 1885 na akademii vyučoval Lt Cdr L.P. Willan.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imperial Japanese Naval Academy na anglické Wikipedii.

  1. 海上自衛隊第1術科学校・幹部候補生学校/旧海軍兵学校 / First Service School of JMSDF / Old Imperial Naval Academy [online]. arch-hiroshima.net [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. (japonsky) 
  2. SMITH, Peter C. Fist from the Sky: Japan's Dive-Bomber Ace of World War II. [s.l.]: Stackpole Books, 2006. Dostupné online. ISBN 9780811733304. S. 49. (anglicky) 
  3. a b c 海軍兵学校 歴史年表 [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. (japonsky) 
  4. a b SCHENCKING, J. Charles. Making Waves: Politics, Propaganda, and the Emergence of the Imperial Japanese Navy, 1868-1922. Stanford, California: Stanford University Press, 2005. ISBN 0-8047-4977-9. S. 21 a poznámka 37 na str. 235. (anglicky) 
  5. a b EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. S. 10. (anglicky) 
  6. Etajima Museum of Naval History [online]. Kamikaze Images [cit. 2012-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b 旧江田島海軍兵学校にあるネルソン提督の遺髪 [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (japonsky) 
  8. Schencking, str. 22
  9. Evans & Peattie, schémata 1-4 na str. 28 a 13-1 na str. 459
  10. Evans & Peattie, str. 10 a 11
  11. Schencking, str. 21 až 23
  12. a b Schencking, str. 23
  13. KING, Dan. The Last Zero Fighter: Firsthand Accounts from WWII Japanese Naval Pilots. [s.l.]: CreateSpace, 2012. ISBN 978-1468178807. S. 16. (anglicky) 
  14. King, str. 2
  15. Evans & Peattie, str. 11 a 12

LiteraturaEditovat

  • EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. (anglicky) 
  • SCHENCKING, J. Charles. Making Waves: Politics, Propaganda, and the Emergence of the Imperial Japanese Navy, 1868-1922. Stanford, California: Stanford University Press, 2005. ISBN 0-8047-4977-9. (anglicky) 
  • HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  Tento článek obsahuje japonský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto kandži nebo kany zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.
  • 海軍兵学校/Naval Academy [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. (japonsky) 
  • 海上自衛隊第1術科学校・幹部候補生学校/旧海軍兵学校 / First Service School of JMSDF / Old Imperial Naval Academy [online]. arch-hiroshima.net [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. (japonsky)