Japonská císařská dynastie
Dynastie japonských císařů nebo císařská rodina (japonsky 皇室, kóšicu; v překladu císařská domácnost)[pozn. 1] je nejdéle vládnoucí dynastií na světě.[1] Zahrnuje ty členy širší rodiny vládnoucího japonského císaře, kteří vykonávají úřední a veřejné povinnosti. Podle současné japonské ústavy je císař "symbol státu a jednoty lidu". Ostatní členové císařské rodiny vykonávají ceremoniální a společenské povinnosti, ale nemají žádnou roli ve vládních záležitostech. Povinnosti císaře jsou předávány jejich mužským potomkům.
Japonská císařská domácnost | |
---|---|
Země | Japonsko |
Tituly | Japonský císař |
Zakladatelé | Džimmu (legendární) |
Rok založení | 660 př. n. l. (legendární) |
Konec vlády | pořád u vlády |
Poslední vládce | Akihito |
Současná hlava | Naruhito |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Císařský dům uznává 126 panovníků, počínaje legendárním císařem Džimmu (tradičně datovaným 11. února 660 př. n. l.) a pokračujícím až po současného císaře Naruhita. Historické důkazy pro prvních 29 císařů jsou podle moderních standardů okrajové, ale existují důkazy o dědičné linii, protože císař Kinmei nastoupil na trůn před 1500 lety. Za prvního historicky doloženého císaře s pevně vymezenou dobou vlády je považován právě císař Kinmei, který vládl v letech 539 až 571.[2] Japonští císařové z tohoto rodu tedy vládnou nejméně 1500 let.
Seznam současných členů
editovatČlánek 5 zákona o císařské domácnosti (皇室 典範, Kóšicu tenpan) definuje císařskou rodinu (皇族, kózoku) jako císařovnu (皇后, kógó); císařovnu vdovu (太 皇太后, tai-kótaigó); královnu matku (皇太后, kótaigó); císařovy legitimní syny a legitimní vnuky v legitimní mužské linii (親王, šinnó) a jejich chotě (親 王妃, šinnóhi); císařovy svobodné legitimní dcery a svobodné legitimní vnučky v legitimní mužské linii (内 親王, naišinnó); císařovy další legitimní mužské potomky ve třetí a pozdější generaci v legitimní mužské linii (王, ó) a jejich chotě (王妃, óhi); a další císařovy nesezdané legitimní ženské potomky ve třetí a pozdější generaci v legitimní mužské linii (女王, džoó).[3] V češtině se šinnó a ó překládají jako „princ“, stejně jako šinnóhi, naišinnó, óhi a džoó jako „princezna“.
Po odstranění jedenácti vedlejších větví z císařského domu v říjnu 1947 bylo oficiální členství v císařské rodině fakticky omezeno na potomky mužské linie císaře Taišó, s výjimkou žen, které se provdaly mimo císařskou rodinu a jejich potomků.
Císařská rodina má aktuálně 17 členů:[4]
- Císař Naruhito, nejstarší syn a první dítě emeritního císaře Akihita a emeritní císařovny Mičiko se narodil 23. února 1960 v Nemocnici císařské domácnosti v Tokiu. Následníkem trůnu se stal po nástupu svého otce na trůn. Korunní princ Naruhito si 9. června 1993 vzal Masako Owadovou. Dne 1. května 2019 vystoupil na Chryzantémový trůn a po abdikaci svého otce se stal císařem.[5]
- Císařovna Masako se narodila 9. prosince 1963 jako dcera Hisaši Owady, bývalého ministra zahraničí a bývalého stálého zástupce Japonska při OSN. Po nástupu svého manžela na trůn 30. dubna 2019 se stala císařovnou manželkou.[5]
- Aiko, princezna Toši se narodila 1. prosince 2001 a je jedinou dcerou císaře Naruhita a císařovny Masako.
- Emeritní císař Akihito se narodil 23. prosince 1933 v Kókjó jako nejstarší syn a páté dítě císaře Hirohita a císařovny Kódžun. Oženil se 10. dubna 1959 s Mičiko Šóda. Císař Akihito se stal po svém otci císařem dne 7. ledna 1989 a byl následován Naruhitem poté, co 30. dubna 2019 abdikoval.[6]
- Emeritní císařovna Mičiko se narodila v Tokiu 20. října 1934 jako nejstarší dcera Hidesabura Šódy, prezidenta a čestného předsedy Nisshin Flour Milling Inc.[6]
- Fumihito, korunní princ Akišino, druhý syn emeritního císaře se narodil 30. listopadu 1965 v Nemocnici císařské domácnosti v Tokiu. Jeho dětský titul byl princ Aja. Po sňatku s Kiko Kawašimaovou dne 29. června 1990 získal titul princ Akišino a povolení založit novou větev císařské rodiny.
- Kiko, korunní princezna Akišino se narodila 11. září 1966 jako dcera Tacuhika Kawašimy, profesora ekonomie na Univerzitě Gakušúin.[7] Korunní princ a princezna Akišino mají dvě dcery (jedna z nich zůstává členkou císařské rodiny) a jednoho syna:
- Princezna Kako z Akišina (narozená 29. prosince 1994), druhá dcera korunního prince Akišina.
- Princ Hisahito z Akišina (narozen 6. září 2006), první muž narozen v císařské domácnosti od narození jeho otce 41 let předtím.
- Masahito, princ Hitači se narodil 28. listopadu 1935 jako druhý syn a šesté dítě císaře Hirohita a císařovny Kódžun. Jeho dětský titul byl princ Joši. Dne 1. října 1964, den po svatbě, získal titul princ Hitači a povolení k založení nové větve císařské rodiny.[8]
- Hanako, princezna Hitači se narodila 19. července 1940 jako dcera bývalého hraběte Jošitaky Cugarua. Princ a princezna Hitači nemají žádné děti.[8]
- Nobuko, princezna Tomohito z Mikasy je vdova po princi Tomohitovi z Mikasy (5. ledna 1946 – 6. června 2012), nejstarším synovi prince a princezny Mikasa a druhém bratranci císaře Naruhita. Princezna se narodila 9. dubna 1955 jako dcera Takakičiho Asa, předsedy Aso Cement Co., a jeho manželky Kazuko, dcery bývalého předsedy vlády Šigeru Jošidy.[9] Se zesnulým princem Tomohitem z Mikasy má dvě dcery:
- Princezna Akiko z Mikasy (narozená 20. prosince 1981)
- Princezna Jóko z Mikasy (narozená 25. října 1983)
- Hisako, princezna Takamado je vdova po Norihitovi, princi Takamadovi (29. prosince 1954 – 21. listopadu 2002), třetím synovi prince a princezny Mikasa a bratranci císaře Naruhita. Princezna se narodila 10. července 1953 jako nejstarší dcera Šigejira Tottoriho. Za prince se provdala dne 6. prosince 1984. Původně známý jako princ Norihito z Mikasy získal 1. prosince 1984 titul princ Takamado a povolení založit novou větev císařské rodiny.[10] Princezna Takamado má tři dcery, z nichž jedna zůstává členkou císařské rodiny:
- Princezna Cuguko z Takamada (narozená 6. března 1986)
Rodokmen
editovatNásledující rodokmen zobrazuje rodokmen současných členů císařské rodiny:
Poznámky
- Čísla v závorkách označují místa v linii následnictví.
- Tučné písmo označuje žijící jedince, kteří jsou uvedeni jako členové císařské rodiny.[11]
- Kurzíva označuje princezny, které po svatbě opustily císařskou rodinu.[11]
- Přerušované čáry označují manželské páry.
- Křížek (†) označuje zesnulé jedince.[11]
Žijící bývalí členové
editovatPodle podmínek zákona o císařské domácnosti z roku 1947 ztrácejí naišinnó (císařské princezny) a joo (princezny) po svatbě tituly a členství v císařské rodině, pokud si nevezmou císaře nebo jiného člena císařské rodiny. Čtyři z pěti dcer císaře Hirohita, dvě dcery prince Takahita, jediná dcera císaře Akihita a naposledy druhá a třetí dcera prince Norihita opustily císařskou rodinu po svatbě, připojily se k rodině manžela a přijaly tak příjmení manžela. Nejstarší dcera císaře Hirohita si v roce 1943 vzala nejstaršího syna prince Naruhiko Higašikuni.
Rodina Higašikuni ztratila svůj císařský status v říjnu 1947. Žijící bývalé císařské princezny jsou:
- Acuko Ikedaová (narozená 7. března 1931), čtvrtá dcera a čtvrté dítě císaře Hirohita a přežívající starší sestra císaře Akihita.
- Takako Šimazuová (narozená 2. března 1939), pátá dcera a nejmladší dítě císaře Hirohita a mladší sestra císaře Akihita.
- Jasuko Konoe (narozená 26. dubna 1944), nejstarší dcera a nejstarší dítě prince Takahita a princezny Juriko.[12]
- Masako Senová (narozená 23. října 1951), druhá dcera a čtvrté dítě prince Takahita a princezny Juriko.
- Sajako Kurodaová (narozená 18. dubna 1969), třetí dítě a jediná dcera císaře Akihita a císařovny Mičiko.
- Noriko Sengeová (narozená 22. července 1988), druhá dcera prince Norihita a princezny Hisako.[13]
- Ajako Morijaová (narozená 15. září 1990), třetí dcera prince Norihita a princezny Hisako.
- Mako Komurová (narozená 23. října 1991), první dcera a nejstarší dítě korunního prince a korunní princezny Akišino.
Nejstarší dcera císaře Hirohita Šigeko Higašikuni a jeho třetí dcera Kazuko Takacukasaová zemřely v letech 1961 a 1989.
Finance císařské rodiny
editovatRozpočet
editovatCísař může ročně z veřejných peněz utratit 27,6 miliard japonských jenů. Všechny císařské paláce jsou vlastněny a placeny státem.[14]
Až do roku 2003 byla za „Chryzantémovou oponou“ držena v tajnosti fakta o životě a financích japonské císařské rodiny. Johei Mori (bývalý královský zpravodaj pro Mainiči šimbun a odborný asistent žurnalistiky na Univerzitě Seidžó) odhalil ve své knize podrobnosti o financích císařské rodiny na základě 200 dokumentů, které byly zveřejněny v souladu se zákonem o přístupu k veřejným informacím.[14]
Personál
editovatJaponská císařská rodina zaměstnává více než 1 000 lidí (47 služebníků na jednoho člena). Patří sem 24členný tradiční orchestr (gagaku) s 1 000 let starými nástroji, jako jsou koto a šó, 30 zahradníků, 25 kuchařů, 40 šoférů a také 78 stavitelů, instalatérů a elektrikářů. Ochranou 895 císařských hrobek je pověřeno 30 archeologů. Rodina dále zaměstnává chovatele bource morušového na císařské hedvábnické farmě Momidžijama. Císař má v pohotovosti čtyři lékaře 24 hodin denně, pět mužů spravuje jeho šatník a 11 asistuje při šintoistických obřadech.[14]
Výdaje
editovatCísařský palác má vlastní kliniku za 2 miliony liber ročně se 42 zaměstnanci a 8 odděleními. Příkladem velkých výdajů je vymalování místnosti, kde tehdejší korunní princezna Masako porodila princeznu Aiko v roce 2001, za 140 000 liber. Císař Akihito utratil 140 000 liber za vybudování vinného sklepa, ve kterém má 4 500 lahví s 11 druhy bílého vína a sedmi druhy červeného, jako například Château Mouton-Rothschild (1982) nebo šampaňské Dom Pérignon (1992).
Císařská garda je speciální jednotka, skládající se z více než 900 lidí, kteří poskytují osobní ochranu císaři a dalším členům císařské rodiny, včetně jejich rezidencí, za 48 milionů liber ročně.
Kromě vnitřního dvora (císař, císařovna a jejich děti včetně korunního prince a korunní princezny) zahrnuje rodina dalších 19 členů, kteří žijí v císařských rezidencích. Není jim zakázáno pracovat nebo podnikat. Například princ Tomohito z Mikasy, jeho manželka a dvě dcery dostávají 310 000 liber ročně, ale japonská veřejnost o nich moc neví a mají málo královských povinností.
Skutečné roční náklady se od roku 2003 odhadovaly na 325 milionů dolarů ročně.
Podpora
editovatPrůzkum časopisu Asahi šimbun z roku 1997 ukázal, že 82 % Japonců by podpořilo pokračování monarchie. Průzkumy poté ukázaly, že 1/3 respondentů je vůči tématu „lhostejná“. Císařský systém je považován za symbol země, poskytuje pocit vazby, účelu, duchovního jádra a zdroje tradice a stability. Malé procento respondentů tvrdí, že císařský systém je zastaralý a není v souladu se současnou dobou.[15]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Někdy je také používáno nesprávné označení dynastie Jamato.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Imperial House of Japan na anglické Wikipedii.
- ↑ LEE, Samuel. Rediscovering Japan, reintroducing Christendom: two thousand years of Christian history in Japan. [s.l.]: Government Institutes, 2010. S. 51. (angličtina)
- ↑ CARTWRIGHT, Mark. Emperor of Japan [online]. Ancient History Encyclopedia, 2019-07-10 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Imperial House Law - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-27.
- ↑ Genealogy - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2016-08-09 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-09.
- ↑ a b Their Imperial Highnesses Crown Prince Naruhito and Crown Princess Masako - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-19.
- ↑ a b Their Majesties the Emperor and Empress - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-27.
- ↑ Their Imperial Highnesses Prince and Princess Akishino - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-19.
- ↑ a b Their Imperial Highnesses Prince and Princess Hitachi - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-19.
- ↑ Their Imperial Highnesses Prince and Princess Mikasa - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-08-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-19.
- ↑ Her Imperial Highness Princess Takamado - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2012-11-29 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-29.
- ↑ a b c Genealogy. The Imperial Household Agency [online]. 2016-08-09 [cit. 2024-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Their Imperial Highnesses Prince and Princess Mikasa and their family - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2018-01-15 [cit. 2021-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-15.
- ↑ Her Imperial Highness Princess Takamado and her family - The Imperial Household Agency. web.archive.org [online]. 2017-04-19 [cit. 2021-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-19.
- ↑ a b c JOYCE, Colin. Book lifts the lid on Emperor's high living. The Daily Telegraph. 2003-09-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-10. (anglicky)
- ↑ HOOVER, William D. Historical Dictionary of Postwar Japan. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2011. (2.). ISBN 978-1538111550. S. 147. (anglicky)
Související články
editovat- Seznam japonských císařů
- Linie následnictví japonského trůnu
- Rodokmen japonských panovníků
- Japonské císařské regálie
- Kókjo
- Tři palácové svatyně
- Kjótský císařský palác
- Palác Akasaka
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu japonská císařská dynastie na Wikimedia Commons
- Stránky Úřadu císařské domácnosti (anglicky)