Otevřít hlavní menu

Jan Václav Lego

český spisovatel

Jan Václav Lego (14. září 1833 Lhota pod Radčem[1]17. září 1906 Praha[2]) byl národní buditel a spisovatel, který působil ve Slovinsku a Chorvatsku.

Jan Václav Lego
Jan Václav Lego
Jan Václav Lego
Narození 14. září 1833
Lhota pod Radčem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. září 1906 (ve věku 73 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Studoval gymnázium v Plzni (1845–1851) a byl poté zaměstnán v hutním úřadě ve Zbirohu. Na radu svého přítele odešel 1857 do Kraňska, kde byl zaměstnán na soudě v Kamníku, a od roku 1858 v kanceláři kraňského místodržitele Chorinského v Lublani. Z Lublaně byl roku 1860 přemístěn do Terstu a 1861 k vrchnímu velitelství námořnictva do Vídně, kde navštěvoval na univerzitě Miklošičovy a Šemberovy přednášky. Roku 1872 nastoupil do služby v arzenálu v Pule, krátce na to kvůli nemoci odešel do zaslouženého důchodu jako adjunkt námořnického komisařství a vrátil se do Česka. V roce 1873 žil na Bledu, odkud ho Fran Levstik zval do práce v hlavního odboru v Lublani, a od roku 1875 byl zaměstnán jako kustod grafiky a muzikálií Národního muzea v Praze.

DíloEditovat

Slovincům přinesl techniku české drobné společenské práce a iniciativně spolupracoval při založení slovinských národních sdružení a organizování jejich akcí. V Kamníku se učil slovinštinu, v Lublani vstoupil do filharmonie, kde se zajímal o slovinskou lyriku a zpěvy a také založil hnutí, díky kterému se konečně založila ve Slovinsku tzv. Hudební společnost (Glasbena matica, Philharmonic society). V Terstu, kde se přátelil s Levstikem a Cegnarem, kterému pomáhal při překladu Babičky, založil Slovinskou pěveckou společnost a byl jejím sbormistrem, chystal koncerty, sám vystupoval jako sólista, byl spoluzakladatelem čítárny a učil češtinu. Na jeho popud založil Sokol odbor, který se měl starat o turistické značení na slovinských planinách jako protiváha německé společnosti planin, z čehož se rozvila Slovinská společnost planin (Slovensko planinsko društvo). Spolupracoval také při založení její české pobočky, vzbudil v Češích zájem o slovinské planiny a inicioval výlety Slovinců do Prahy (r. 1884) a Čechů do Postojnské jeskyně (r. 1895). Svou národně-buditelskou činnost dovršil tím, že aktivně prohluboval česko-slovinské styky, informoval v českých novinách o událostech ve Slovinsku a naopak ve slovinských novinách o českých událostech. Hlavně se snažil o sblížení slovinských a českých kantorů a studentů. Učil na Pedagogické jednotě v Praze bezplatně slovinštinu a chorvatštinu. Byl ve stálém styku se slovinskými hlavními politiky, spisovateli, učiteli a studenty. Studentům posílal české knihy a slovníky, v Praze se stal opravdovým středem všech Slovinců, byl tzv. slovinský konzul, také se staral o M. Majarje, Fr. Gestrina, Iv. Kunšicu a o slovinské vysokoškoláky, kteří po roce 1900 ve velkém počtu začali navštěvovat pražské vysoké školy. S přispěním jeho peněz začal Svaz učitelů vydávat časopis Dorostenecká knihovna a z jeho popudu začal vycházet č. Zvoneček. Trvale se staral o slovinský tzv. „salónní“ jazyk, zakládání dorosteneckých knihoven v Korutanech a o co nejtěsnější styky mezi slovinskými a českými pedagogy. Spolupracoval na Riegrově Naučném slovníku, pro který sestavil námořnickou terminologii a staral se o slovinské věci a otiskl tam první biografii Fr. Levstika, v Ottově naučném slovníku psal biografie slovinských skladatelů a spisovatelů a články o slovinských částech. Otiskoval články ve Světozoru a Zlaté Praze, ve Škole a životě a Hlase Národa, v Ruchu, kde otiskl článek Slovinská literatura. Připravoval, ale nedokončil vydání pamětí Bleiweise a Levstika. Co se týče slovinských časopisů, spolupracoval s N, se Slovanem, s Mírem.

BibliografieEditovat

  • Ztroskotání fregaty Medusy, Praha, 1876
  • Průvodce po Slovinsku, Praha, 1887
  • Mluvnice jazyka slovinského, 1888, 1893
  • Mluvnice jazyka srbochorvatského, 1888

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Lego Jan Václav. Sv. 15, str. 796.
  • Jan Lego. Světozor. 1885-11-13, roč. 19, čís. 48, s. 765-766. Dostupné online [cit. 2014-09-28]. 

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Prokopa na Žižkově v Praze

Článek přeložen ze Slovinského biografického lexikonu, autor August Pirjevec (dostupné online).

Externí odkazyEditovat