Jan Stráský

český politik a bankéř, premiér Československa

Jan Stráský (24. prosince 1940 Plzeň6. listopadu 2019 Praha) byl český politik, v roce 1992 poslední předseda vlády Československa (z titulu funkce vykonával po rezignaci Václava Havla také některé pravomoci prezidenta republiky) a poslanec České národní rady, pak český ministr dopravy (1993–1995) a zdravotnictví (1995–1998), poslanec Poslanecké sněmovny, do roku 1998 člen ODS, pak politik Unie svobody. V letech 2011–2012 byl ředitelem správy Národního parku Šumava.

PhDr. Jan Stráský
2. předseda vlády ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
PrezidentVáclav Havel
PředchůdceMarián Čalfa
NástupceČSFR zanikla
Místopředseda vlády Petra Pitharta
Ve funkci:
1. června 1991 – 2. července 1992
1. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
30. prosince 1992 – 10. října 1995
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdceministerstvo vzniklo
NástupceVladimír Budínský
3. ministr zdravotnictví ČR
Ve funkci:
10. října 1995 – 2. ledna 1998
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceLuděk Rubáš
NástupceZuzana Roithová
Ministr pověřený řízením ministerstva zahraničního obchodu ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vládyJan Stráský
PředchůdceJozef Bakšay
NástupceČSFR zanikla
Místopředseda ODS
Ve funkci:
7. listopadu 1992 – 14. prosince 1997
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 19. června 1998
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
8. ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Ve funkci:
14. února 2011 – 30. června 2012
PředchůdceZdenka Šartnerová
NástupceJiří Mánek
Předseda Klubu českých turistů
Ve funkci:
23. dubna 2006 – 6. dubna 2014
PředchůdceJan Havelka
NástupceVratislav Chvátal
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1964–1969)
ODS (1991–1998)
Unie svobody (1998–2001)

Narození24. prosince 1940
Plzeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí6. listopadu 2019 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
ChoťBožena Kuklová
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik, bankéř a ekonom
OceněníRopák roku (2011)
Zelená perla (2011)
CommonsJan Stráský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní a profesní život editovat

V roce 1958 absolvoval obchodní akademii v Plzni a začal pracovat ve Státní bance československé na pobočce v Blovicích, Plzni, později na ústředí v Praze a na pobočce v Praze 1.[2] Ve státní bance působil až do roku 1990,[2] při svém působení v Praze sdílel kancelář s Václavem Klausem.[3] V letech 1990–1991 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky.

Jan Stráský studoval v letech 1963–1970 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK.[2] Od roku 1964 byl členem KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupil a v roce 1970 byl dodatečně vyloučen.[2]

Byl ženatý s Boženou, rozenou Kuklovou.[4]

Při příležitosti 70. narozenin v prosinci 2010 převzal na Pražském hradě Stříbrnou plaketu prezidenta republiky.[5]

Zemřel dne 6. listopadu 2019 ve věku 78 let v domově pro seniory v Praze-Štěrboholích.[6][7] Poslední rozloučení se uskutečnilo v pondělí 18. listopadu v pietní síni v Prachaticích.[8]

Politická kariéra editovat

Během svého působení v Komerční bance byl externím poradcem předsedy vlády ČR.[2] Od května 1991 do července 1992 byl místopředsedou vlády ČR[9] a zároveň předsedou Hospodářské rady vlády ČR. V roce 1991 se stal zakládajícím členem ODS,[2] 3. kongres ODS v listopadu 1992 ho zvolil místopředsedou občanských demokratů.[10] V místopředsednické funkci setrval do prosince 1997.[2]

Po volbách v roce 1992 se podílel na státoprávních vyjednáváních se slovenskou stranou[11] a stal se předsedou poslední československé vlády, který byl zároveň pověřený řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu. Od 20. července do konce roku 1992 vykonával i pravomoci prezidenta republiky.[2] V lednu 1993 byl jmenován ministrem dopravy vznikající České republiky[12] a v říjnu 1995 ministrem zdravotnictví.[13]

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen za ODS do České národní rady (volební obvod Východočeský kraj).[14][15][16] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996.[17][18]

V lednu 1998 vystoupil z ODS a vstoupil do Unie svobody.[2] Později opustil politiku, od roku 1998 byl v důchodu.[2] Od ledna 2001 pracoval jako ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje,[2] kde však na konci roku 2006 skončil.[19]

V období 1. dubna 1993 až 30. června 1993 vykonával funkci zmocněnce vlády pro řízení Českých drah. (Jmenován vládou dne 30. března 1993).

Působení v Klubu českých turistů editovat

 
Lavička Jana Stráského s výhledem na Boubín a Bobík na Šumavě

V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů předsedou této organizace.[20] Funkci zastával do dubna 2014.

Na jeho paměť byla v roce 2020 pojmenována lavička na louce při turistické značce z Libínského Sedla na Libín, na níž sedával, Lavičkou Jana Stráského.[21][22]

Působení v NP Šumava editovat

Dne 14. února 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava. Za své aktivity v této funkci byl oceněn anticenou Ropák roku 2011. Zároveň získal také cenu Zelená perla 2011 za výrok: „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“[23]

Porušení zákona a trestní oznámení editovat

V roce 2011 jako ředitel Národního parku Šumava vědomě porušil zákon, když svým podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, ačkoli to zákon o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích zakazuje. Česká inspekce životního prostředí oznámila, že vedení parku porušilo zákon a zahájilo s ním správní řízení o pokutě, která má horní sazbu 2 miliony korun.[24] V květnu 2012 uvedl internetový portál Česká pozice, že na Stráského jsou za jeho činnosti ve funkci ředitele Národního parku Šumava podána čtyři trestní oznámení.[25]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. a b c d e f g h i j k Jmenný rejstřík předsedů vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  3. ČTK. Klaus o Stránském: Byl to člověk, s nimž bych šel i na severní pól. Novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 6.11.2019 [cit. 7.11.2019]. Dostupné online. 
  4. ZÍDEK, Petr. Božena Stráská: vždycky dělala vše podle manžela, sama sny neměla. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2012-01-13 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  5. ING. NOVÁČEK, Mojmír. Předseda KČT oslavil jubileum. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1–2, s. 55. ISSN 0139-5467. 
  6. Zemřel Jihočech Jan Stráský, poslední premiér federální vlády. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-06 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Ve věku 78 let zemřel poslední premiér federální vlády Jan Stráský. Aktuálně.cz [online]. 2019-11-06 [cit. 2019-11-6]. Dostupné online. 
  8. VANDLÍČKOVÁ, Jana. OBRAZEM: Rozloučení s Janem Stráským se zúčastnil i bývalý prezident Václav Klaus. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-18 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  9. Historie minulých vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1510. 
  11. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 605. 
  12. Historie minulých vlád [online]. Vlada ČR [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  13. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522–1523. 
  14. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  15. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  16. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  17. Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  18. Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  19. Výroční zpráva Jihočeského kraje 2006 [online]. Jihočeský kraj [cit. 2008-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-20. 
  20. ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KČT [online]. Klub českých turistů [cit. 2007-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  21. VANDLÍČKOVÁ, Jana. Lavička u Libínského sedla ponese jméno Jana Stráského. Prachatický deník. 2020-06-23. Dostupné online [cit. 2020-06-24]. 
  22. Lavička Jana Stráského na Libínském Sedle: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  23. DVOŘÁKOVÁ, Anna; ŠORFA, Josef. Ropákem roku je ředitel Šumavy Stráský, i kvůli diskreditaci poslání parku. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2012-04-27 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  24. BAROCH, Pavel. Stráský před rokem porušil zákon. Zůstává bez trestu. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2012-04-22 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  25. Čestmír Klos: Na „Krále Šumavy“ Stráského jsou už čtyři trestní oznámení, Česká pozice, 4.5.2012

Související články editovat

Externí odkazy editovat