Otevřít hlavní menu

Jan Stefani

český dirigent, houslista a hudební skladatel

Jan Stefani, také Steffan, Steffani, Joannis, Johann, Jean (asi 1746 Praha24. února 1829 Varšava) byl polský houslista, dirigent a hudební skladatel českého původu.

Jan Stefani
Základní informace
Narození pravděpodobně 1795
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 24. února 1829
Varšava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání dirigent, hudební skladatel a houslista
Nástroje housle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Stefani (Biografie, I. díl)

Obsah

ŽivotEditovat

Po otci byl zřejmě Ital. Základní všeobecné i hudební vzdělání získal v Praze v klášteře Řád svatého Benedikta|benediktinů. Další hudební studia absolvoval v Itálii. Okolo roku 1765 byl hudebníkem a dirigentem kapely hraběte Kinského ve Vídni a později se stal houslistou dvorního orchestru císaře Josefa II. S dalšími českými hudebníky odešel v roce 1779 do Varšavy, kde se stal kapelníkem a koncertním mistrem devítičlenného kapely Viennese Band na dvoře krále Stanisława Augusta Poniatowského. V roce 1781 se celá tato kapela stala součástí nově vytvořeného orchestru Královského divadla a Stefani byl v tomto orchestru koncertním mistrem prvních houslí, zcela určitě do roku 1787 a velmi pravděpodobně až do rozpuštění orchestru v roce 1795. Z královských služeb byl propuštěn až v říjnu 1797. Kromě orchestru byl kapelníkem v katedrále sv. Jana Křtitele a příležitostně řídil chrámovou hudbu i v dalších varšavských kostelích.

V roce 1791 se v Polsku oženil a zcela splynul s polským prostředím. Sbíral polské lidové písně a polský folklór pronikl i do jeho tvorby. Zkomponoval na 100 polonéz, které byly v té době velice oblíbené. Polský národní duch pronikl i do jeho opery Cud mniemany czyli Krakowiacy i Górale, která se stala druhou polskou národní operou. Měla premiéru 1. března 1794 ve varšavském Národním divadle. Od poloviny 90. let dirigoval orchestr Národního divadla a v letech 1799–1818 byl prvním houslistou divadelního orchestru.

Z jeho mnoha potomků se řada věnovala hudbě. Synové Kazimierz (17911811) a Jan Franciszek (17971826) se stali houslisty v orchestru Národního divadla, Eleonora (18021831) byla operní zpěvačkou a Józef Andrzej (18001876) se stal po otci hudebním skladatelem.

DíloEditovat

 
Jan Stefani (Biografie, II. díl)

Zkomponoval celkem 11 oper. Kromě výše zmíněných polonéz psal oratoria, chrámovou hudbu a ve zvláštní oblibě měl skladby pro dechové soubory. Dodnes jsou na koncertech uváděny jeho Partity pro 2 klarinety, 2 lesní rohy a 2 fagoty.

OperyEditovat

  • Król w kraju rozkoszy (premiéra 3. února 1787)
  • Cud mniemany czyli Krakowiacy i Górale (premiéra 1. března 1794)
  • Wdieczni poddani czyli Wesele wiejskie (premiéra 24. července 1796)
  • Szczesliwi wiesniacy – Drzewo zaczarowane (1796)
  • Frozyna czyli Siedem razy jedna (premiéra 21. února 1806)
  • Rotmistrz Górecki czyli Oswobodzenie (premiéra 3. dubna 1807)
  • Polka czyli Oblezenie Trembowli (premiéra 22. května 1807)
  • Stary mysliwy (premiéra 31. ledna 1808)
  • Papirius czyli Ciekawosc dawnych kobiet (premiéra 15. května 1808)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Josef Srb Debrnov: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě. Matice česká, 1891
  • K. Stromenger: Jan Stefani. Lodz Teatralna, Nr. 3, 1946/47
  • Hanna Harley: Jan Stefani. Poradnik Muzyczny. (1964) Nr. 5, S. 6-8
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Jerzy Morawski: Partity Jana Stefaniego. Muzyka. 26 (1982), Nr. 3/4, S. 93-99

Externí odkazyEditovat