Otevřít hlavní menu

Jan Rosůlek

český architekt a římskokatolický duchovní

Jan Rosůlek, Ing., O. Piar. Schol. (4. dubna 1900 Plzeň[1]27. listopadu 1990[2] Praha) byl český architekt a římskokatolický kněz, člen piaristického řádu.

Jan Rosůlek
Narození 4. dubna 1900
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. listopadu 1990 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Příbuzní Marie Rosůlková sestra
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

V letech 1918-1924 vystudoval stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze u profesora Antonína Engela.[3] Druhou státní zkoušku z pozemního stavitelství a architektury složil v roce 1925.[4] Po absolvování školy pracoval u stavitele Severina Ondřeje v Praze a u Aloise Špalka v Plzni. Od roku 1926 byl členem Devětsilu. Mimo jiné projektoval kožní pavilon nemocnice Na Bulovce v Praze.[5]

RodinaEditovat

V roce 1927 se oženil, manželům se narodila dcera. V roce 1941 bylo manželství rozloučeno.

Jeho sestrou byla česká herečka Marie Rosůlková.

KnežstvíEditovat

V roce 1945 vstoupil do piaristického kláštera v Mikulově[6]. Nižší kněžské svěcení obdržel v roce 1947. Poté, co dostal souhlas od Kongregace ritů v Římě, složil řádové sliby dne 29. října 1950. Studoval bohosloví nejprve v Bratislavě, poslední ročník pak na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze. Studia zakončil v roce 1951. Dne 10. března 1951 sloužil svou primici v kostele svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Od téhož roku do roku 1961 působil neformálně jako kaplan v Nuslích. Dne 2. února 1961 mu byl bez udání důvodů odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Sloužit mše mohl tedy následně pouze soukromě, což činil v kostele Bolestné Panny Marie při klášteře a nemocnici svaté Alžběty Na Slupi.[4]

V květnu 1968 mu byl souhlas k výkonu duchovenské činnosti navrácen. Působil jako výpomocký duchovní v kostele sv. Michaela archanděla v Praze-Podolí.[4][7] Od roku 1980 pak převzal správu farnosti a vykonával ji až do své smrti v roce 1990.[4] V této době žil se svou sestrou Marií v kubistickém trojdomě na Rašínově nábřeží.[8]

V roce 1970 byljmenován arcibiskupským notářem.[4]

DíloEditovat

 
Projekt dermatologicko-venerologického pavilonu, Praha-Bulovka, 1936

ProjektyEditovat

  • 1924 Sokolovna v Plzni
  • 1925 Národní dům v Banské Bystrici
  • 1931 Pavilon prosektury v areálu Nemocnice na Bulovce (spolu s V. Jedličkou a F. X. Nevolem)[6]

RealizaceEditovat

  • 1925–1927 Nájemní dům, Zikova čp. 522/XIX., Praha – Dejvice[9]
  • 1925–1928 Nájemní dům, Radlická čp. 2485/XIII., Praha – Smíchov[9]
  • 1927 Nájemní domy, Žateckých čp. 761 – 763/XIV., Praha – Nusle[10]
  • 1927–1928 Nájemní dům, Plzeňská čp. 441/XVII., Praha – Košíře[11]
  • 1927–1929 Vlastní vila, Na viničních horách čp. 773/XIX., Praha – Dejvice[12]
  • 1929–1930 Nájemní dům, Křišťanova čp. 1678/XI., Praha – Žižkov[13]
  • 1930–1931 Blok obytných domů Městské pojišťovny v Dejvicích (spolu s Evženem Linhartem)
  • 1935–1936 Dermatovenerologický pavilon Nemocnice na Bulovce, Praha – Libeň[3][2][14][15][16]

Jeho stavby byly zveřejněny v časopisu Stavitel a Stavba.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 761 pages s. Dostupné online. ISBN 8020009698, ISBN 9788020009692. OCLC 56664558 S. 560. 
  3. a b ROSŮLEK Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d e Archiv Arcibiskupství pražského - personálie kněží
  5. Zdeněk Lukeš. Vzpomínka na Jana Rosůlka. Neviditelný pes [online]. 2009-8-25 [cit. 2012-9-18]. Dostupné online. 
  6. a b Slovník českých a slovenských výtvarných umělců / 13 1950-2004 : Ro - Se.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 365 Seiten s. Dostupné online. ISBN 8086171191, ISBN 9788086171197. OCLC 163119027 S. 58-59. 
  7. KORONTHÁLY, Vladimír. Almanach duchovních Arcidiecéze pražské ve 20. století a lexikon farností Arcidiecéze pražské 1948-2010.. Redakce Marie Kolářová. Svazek Díl II., M-Ž. Praha: Arcibiskupství pražské, 2013. 586 s. Kapitola Rosůlek, Jan, s. 240. 
  8. NOVÁKOVÁ, Jolana. Pod Vyšehradem můžete vidět kolonii kubistických domů [online]. Praha: ČRo, 2015-03-02 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Ilustrace Jan Malý. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. S. 236, 530, 544. 
  10. ŠVÁCHA, 1994, str. 544
  11. ŠVÁCHA, 1994, str. 527
  12. ŠVÁCHA, 1994, str. 298
  13. ŠVÁCHA, 1994, str. 514
  14. KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Dermatovenerologický pavilon. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 148.
  15. ŠVÁCHA, 1994, str. 435
  16. ŠLAPETA, Vladimír. Praha 1900-1978. 1. vyd. Praha: Nátodní technické muzeum, 1978. 96 s. S. 51. 

LiteraturaEditovat

  • KORONTHÁLY, Vladimír. Almanach duchovních Arcidiecéze pražské ve 20. století a lexikon farností Arcidiecéze pražské 1948-2010.. Redakce Marie Kolářová. Svazek Díl II., M-Ž. Praha: Arcibiskupství pražské, 2013. 586 s. Kapitola Rosůlek, Jan, s. 240. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Ilustrace Jan Malý. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 761 s. Dostupné online. ISBN 8020009698, ISBN 9788020009692. OCLC 56664558 S. 560. 

Externí odkazyEditovat

  • ROSŮLEK Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (česky)