Jan Noha (spisovatel)

český typograf, básník, prozaik, literatura pro děti, historie Státní tiskárny

Jan Noha (26. listopadu 1908, Benešov - 19. ledna 1966, Praha) byl český básník komunistické orientace.

Jan Noha
Narození26. listopadu 1908
Benešov
Úmrtí19. ledna 1966 (ve věku 57 let)
Praha
Povoláníbásník, spisovatel, překladatel, tiskař a typograf
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Roku 1922 se začal učit sazečem v Landfrasově tiskárně v Jindřichově Hradci a souběžně studoval na živnostenské škole pokračovací. Výuční list získal v roce 1926. Poté odešel do Prahy, kde se nejprve živil jako dělník a poté jako sazeč, nejprve v Průmyslové tiskárně a později ve Státní tiskárně. S marxismem Nohu seznámil Václav Čedík-Antar, vůdce levicové mládežnické organizace zvané Internacionální associace woodcrafterů (též Junáci přírody a práce). I Noha se stal jejím členem a právě tato organizace vydala jeho první sbírku básní nazvanou běžící pás (záměrně s malým písmenem na začátku, a to díky Čedíkově vlivu, neboť Čedík byl krom jiného také propagátorem tzv. fonetického pravopisu). Sbírka se i podtitulem přímo hlásila k proletářské poezii. Noha též začal psát do komunistického tisku (Rudé právo, Rudý večerník, Tvorba aj.). V roce 1936 se stal členem levicové literární skupiny Blok, spolu s Bedřichem Václavkem a dalšími. Stal se též redaktorem časopisu U, který tato skupina vydávala. Odešel však z její redakce v roce 1937, po sporech se Stanislavem Kostkou Neumannem. V otevřené polemice týkající se stalinských procesů a knihy André Gida Návrat ze Sovětského svazu totiž Noha hájil právo na uměleckou svobodu a právo na kritiku Sovětského svazu. Tento rozkol také vedl k tomu, že Nohova poezie se stala intimnější a méně politickou. S komunisty se však znovu sblížil po druhé světové válce a zůstal na stalinistické platformě i během politických procesů 50. let. I některé jeho sbírky té doby byly mimořádně zpolitizované a útočné, haněly mj. emigraci a jiné "nepřátele socialismu" (zejm. Čtyři hlavy uťaté aneb I vlas má svůj stín). To také vedlo k jeho kariérnímu vzestupu, když se v roce 1945 stal ředitelem Státní tiskárny. Tuto funkci zastával do roku 1952. Poté byl nejprve členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů a v letech 1954–1959 i jeho tajemníkem. V roce 1959 nastoupil do Státního nakladatelství dětské knihy jako redaktor, což souviselo s jeho zájmem o poezii pro děti, kterou začal tvořit v 50. letech.[1] Rovněž překládal z ruštiny, francouzštiny a řečtiny.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jan Noha. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  2. Jan Noha (26.11.1908 - 19.1.1966): Osobnosti: Benešov. benesov-city.cz [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.