Jan Kozlík

český disident, chartista a mluvčí Charty 77

Jan Kozlík (* 4. ledna 1946 Mšeno) je český disident a mluvčí Charty 77, po sametové revoluci pracovník Bezpečnostní informační služby.

Jan Kozlík
Narození 4. ledna 1946 (75 let)
Mšeno
Alma mater Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy (1968–1972)
Nábož. vyznání Českobratrská církev evangelická
Funkce mluvčí Charty 77 (1983–1984)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jan Kozlík se narodil do evangelické rodiny Janovi a Miroslavě Kozlíkovým v Mšeně u Mělníka. V deseti letech mu zemřela matka. Výrazný vliv na něj měl evangelický farář mšenského sboru Josef Svoboda. Vyučil se elektrikářem, v roce 1968 maturoval na elektrotechnické průmyslovce. Na druhý pokus byl přijat (poprvé, v roce 1964, přijat nebyl, přestože úspěšně složil zkoušky) na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze. V roce 1972 byl vyloučen ze studia na nátlak Státní bezpečnosti za to, že v předešlém roce při výročí „Vítězného února“ sundal československou a sovětskou vlajku z budovy bohosloveckého semináře. I nadále žil v Praze, živil se jako elektrikář, revizní technik a topič. V roce 1977 podepsal Chartu 77, v letech 19831984 byl jedním z jejích mluvčích. Od roku 1988 se angažoval v Hnutí za občanskou svobodu.[1]

Po sametové revoluci od března 1990 působil v prověrkové komisi na federálním ministerstvu vnitra, kam jej pozval Ladislav Lis. Stal se jedním ze zakladatelů Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, po jeho transformaci na Bezpečnostní informační službu (BIS) působil v jejích službách až do odchodu do důchodu v roce 2012.[1]

Jan Kozlík spolupracuje s časopisem Křesťanská revue a občas káže při bohoslužbách v rodném evangelickém sboru v Mšeně.[1]

ReferenceEditovat