Jan II. Gryfita

Jan Gryfita (též Johann, Janislaus, Janik; † mezi lety 11681177) byl devátý biskup vratislavský a následně arcibiskup hnězdenský. Příjmení Gryfita mu bylo přisouzeno později, neboť pochází z rodu, kterému byl ve 13. století udělen erb se znakem gryfa.

Důstojný (Venerabilis)
Jan Gryfita
arcibiskup hnězdenský a biskup vratislavský
Janik Archbishop of Gniezno.PNG
Církevřímskokatolická
Diecézevratislavská
Osobní údaje
Datum narození?
Datum úmrtímezi lety 1168 a 1177
Místo úmrtíHnězdno?, Flag of the Kingdom of Poland.svg Polské království
Místo pohřbeníKatedrála v Hnězdně
52°32′12″ s. š., 17°35′33″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Biskup Jan pocházel ze šlechtické rodiny z okolí Sandoměře. Byl synem Klementa z Březnice, jednoho ze zakladatelů rodu nazývaného později Gryfitové. Spolu se svým bratrem Klementem založil roku 1140 cisterciácké opatstvíJędrzejówěKrakova, první cisterciácký klášter v Polsku. Stal se proboštem vratislavské katedrální kapituly i kanovníkem kapitul v Hnězdně a Krakově. Roku 1146 byl zvolen vratislavským biskupem.

Spolu s mocným palatinem (a štědrým fundátorem církve) Petrem Wlostovicem (též Wlost/Wlast, † 1153), možná svým příbuzným, podporoval ve vzájemných bojích synů polského knížete Boleslava III. Křivoústého jeho mladší syny – možná byl dokonce původně kancléřem Boleslava IV. Kadeřavého[1] – proti nejstaršímu Vladislavu II. Vyhnanci. Ten nechal Petra Wlostovice oslepit a odebral mu všechny statky. Biskup se s Vladislavem smířil na konci roku 1146, nadále však s palatinem spolupracoval, například ve vztahu ke klášteru v Olbině. Při vratislavské katedrále zřídil biskup Jan II. školu pro budoucí duchovní.

Roku 1149 biskup Jan povýšil na arcibiskupa hnězdenského, po smrti arcibiskupa Jakuba I. ze Žniny. V této funkci zakládal mnoho kolegiátních kapitul (například kapitulu svatého Petra v Kališi), 21. května 1161 vysvětil nový kostel kolegiátní kapituly v Tumu (Lodžské vojvodství). Patrně za jeho episkopátu byla pro hnězdenskou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie vyhotovena vzácná památka – takzvané Hnězdenské dveře, bronzové dveře s cyklem reliéfů znázorňujících epizody ze života svatého Vojtěcha.

Velká pečeť arcibiskupa Jana s nápisem archiepiscopus Polonie z dokumentu vystaveného roku 1153 pro cisterciácké opatství v Łekně (severně od Poznaně) je nejstarší zachovanou biskupskou pečetí v Polsku.

V kronice polského kronikáře Vincenta Kadlubka vystupuje Jan jako jeden z komentátorů polských dějin až do roku 1173.

Roku 1160 Jan spolu s Boleslavem IV. Kadeřavým uznal za hlavu církve vzdoropapeže Viktora IV. Oktaviána.[2]

Naposledy je zmiňován na konci roku 1167[3], kdy se účastnil synody v Jędrzejówě; dále zachycují nekrologia jen denní datum jeho smrti, totiž 11. březen (nekrologium lubinské) nebo 12. březen (nekrologium opatství svatého Vincence ve Vratislavi). Jeho nástupce na hnězdenském stolci, Zdislav I., je doložen až 26. dubna 1177. Hrob arcibiskupa Jana se nachází v hnězdenské katedrále.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. * BINIAŚ-SZKOPEK, Magdalena. Bolesław IV Kędzierzawy - książę Mazowsza i princeps. Poznań: [s.n.], 2009. S. 184. 
  2. Monumenta Germaniae Historica. Leges. Constitutiones, cz. 1, s. 270 [1] [2][nedostupný zdroj]; Biniaś-Szkopek (2009), s. 260-262
  3. Biniaś-Szkopek (2009), s. 194. F. Piekosiński: Kodeks dyplomatyczny Małopolski. T. 2, 1153-1333, Kraków 1886, s. 4-11 však příslušnou listinu datuje do let 1174/76.

LiteraturaEditovat

  • SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 11–12. 
  • KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 129, 142.
  • HEYNE, Johann. Dokumentirte Geschichte des Bisthums und Hochstiftes Breslau. Breslau: [s.n.], 1860. Dostupné online. S. 179-181. 
  • KÖHLER, Joachim. Bistum Breslau - Mittelalter. Kehl: [s.n.], 1995. ISBN 3-927095-22-2. S. 8. 
  • WÓJCIK, L.M. Ród Gryfitów do końca XIII wieku. Pochodzenie — genealogia — rozsiedlenie. Historia. Wrocław: 1993, roč. CVII, s. 25–28. 
  • PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 5. Reakcja pogańska i wskrzeszenie biskupstwa. Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06.  Archivováno 6. 11. 2009 na Wayback Machine.
Předchůdce:
Robert II.
  Biskup vratislavský
Jan II. Gryfita
11461149
  Nástupce:
Walter z Malonne
Předchůdce:
Jakub I. ze Žniny
  Arcibiskup hnězdenský
Jan I. Gryfita
11491167
  Nástupce:
Zdislav I.