Wikipedie

Jan Husták

právník, vládní rada československých státních drah, funkcionář Sokola, protinacistický odbojář, vězeň nacismu (1892 - 1962)

Jan Husták (17. října 1892 Komňa - 20. října 1962, Říčany u Prahy) byl právník, vládní rada (po druhé světové válce náměstek ředitele) československých státních drah a funkcionář Sokola (ČOS). Za protektorátu se zapojil do II. odboje, byl zatčen v rámci Akce Sokol a po druhé světové válce na podzim 1948 vyloučen z ČOS.

Jan Husták
Narození17. října 1892
Komňa, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. října 1962
Říčany u Prahy, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělánímaturita na gymnáziu v Olomouci; vysokoškolské právnické vzdělání na Univerzitě Karlově v Praze
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprávník; vládní rada (náměstek ředitele) československých státních drah
Zaměstnavateléředitelství drah, ministerstvo železnic
TitulJUDr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nádražní budova v polské železniční stanici Międzylesie (2017)
XI. Všesokolský slet 1948 – hedvábný šátek se sokolskými a pražskými motivy

Život editovat

Jan Husták se narodil 17. října 1892 v obci Komňa v okrese Uherské Hradiště. Po absolvování středoškolských studií na gymnáziu v Olomouci zahájil ve školním roce 1913/1914 studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1][2] Po vypuknutí první světové války byl v roce 1914 nucen nastoupit do vojenské služby a následně jej armáda odeslala bojovat do Polska, Haliče, Karpat a na italskou frontu.[1] Po skončení první světové války pracoval jako výpravčí a přednosta stanice na tehdejší česko-německé hranici ve stanici Mittelwalde (Mezilesí, dnes: Międzylesie, Polsko).[1] Vysokoškolská studia, přerušená účastí v první světové válce, dokončil Jan Husták v roce 1921 (titul JUDr.).[2]

V roce 1928 odešel JUDr. Jan Husták pracovně do Prahy, aby zde zastával funkci vládního rady Československých státních drah[3] na ředitelství drah (spadalo pod ministerstvo železnic).[1] Nedlouho poté se spolu se svojí rodinou přestěhoval do Říčan u Prahy.[1]

V Československé obci sokolské (ČOS) zastával funkci vzdělavatele Sokola Radošovice,[3] od roku 1937 byl prvním náměstkem starosty (místostarostou) Sokolské župy Středočeské Jana Podlipného a byl též členem předsednictva ČOS.[1][3]

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) se zapojil do domácího sokolského protiněmeckého odboje.[3] V rámci rozsáhlé hromadné protisokolské zatýkací Akce Sokol, kterou inicioval Reinhard Heydrich a která se uskutečnila v noci ze 7. na 8. říjen 1941, byl zatčen.[1][1] Po zatčení (8. října 1941) byl až do 14. ledna 1942 držen v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[4] Dne 15. ledna 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi.[4] Tady byl vězněn až do 2. června 1942, kdy byl (jako jeden z mála českých sokolských činovníků zde vězněných) propuštěn na svobodu.[4][3][1] Do vlasti se vrátil koncem roku 1942.[1]

  • Vězeňská identifikační trojfotografie Jana Hustáka (vězeň číslo 25 622) v Osvětimi
  •  
  •  
  •  

Po skončení druhé světové války pracoval nějaký čas v Hospodářském družstvu v Říčanech[1] a byl zvolen do říčanského revolučního národního výboru.[1] Později navázal na svoji předchozí pracovní kariéru a stal se náměstkem ředitele Československých státních drah.[3] Během svého působení na ředitelství pražských drah pomáhal například organizačně zajišťovat odvoz cvičenců na XI. všesokolský slet (konal se od 19. do 27. června 1948) a k výročí úmrtí T. G. Masaryka (Masyryk zemřel 14. září 1937) organizoval přímé vlaky z Říčan do Lán.[1] JUDr. Jan Husták se po skončení druhé světové války opět chopil práce v sokolské organizaci. Do roku 1947 byl členem předsednictva ČOS, dle vykonával funkci předsedy dopravního odboru ČOS a byl členem uměleckého odboru ČOS.[3] Mimoto byl i důvěrníkem Sokolských žup Komenského, Pražské–Scheinerovy a Dr. Jindry Vaníčka.[3] Po komunistickém „vítězném“ únoru 1948 byl rozhodnutím takzvaného sokolského akčního výboru[p. 1] v říjnu 1948 vyloučen ze sokolské organizace.[3]

JUDr. Jan Husták zemřel 20. října 1962 v Říčanech u Prahy ve věku 70 let.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Dne 27. února 1948 rozhodlo předsednictvo tzv. „Ústředního akčního výboru Národní fronty“, že jedinou tělovýchovnou organizací bude Sokol.[5] Všechny tělovýchovné, sportovní a turistické svazy, spolky a kluby musely povinně převést majetek a členskou základnu pod JTO (jednotná tělovýchovná organisace) Sokol,[6] které započaly zakládat na podporu Gottwalda akční výbory v sokolských jednotách a župách. XI. všesokolský slet na Strahově v létě 1948 se již konal pod taktovkou KSČ. Průvod sokolů prošel kolem tribuny s Gottwaldem mlčky a s odvrácenou hlavou, padala i hesla jako např. „Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat“, čímž dávali sokolové najevo, že nastolená vláda KSČ není vítězstvím všeho lidu.[7] Po XI. všesokolském sletu začátkem července 1948 a po akcích při pohřbu dr. Edvarda Beneše (Beneš zemřel 3. září 1948) započalo nové vedení ČOS s čistkami.[5] V důsledku postupně přijatých právních předpisů (zákon číslo 187/1949 Sb.; zákon číslo 71/1952 Sb.) se stalo, že sport a tělesná výchova přešly pod státní řízení vykonávané „Státním výborem pro tělesnou výchovu a sport“ (SVTVS).[5] Ústřední výbor KSČ nakonec (podle sovětského vzoru) zrušil v roce 1956 jednotné organizace Sokola a v březnu 1957 zřídil Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do roku 1990.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m JUDr. Jan Husták (* 17. října 1892 Komňa - 1962) – rada na ředitelství drah, sokolský pracovník a odbojář [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně (příspěvková organizace) [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Jan Husták (* 17. 10. 1892 Komňa) [online]. Databáze: Studenti pražských univerzit 1882–1945 [cit. 2023-10-15]. Právnická fakulta Univerzity Karlovy; zapsán ke studiu 1913/1914; závěrečná zkouška: 14. 7. 2021. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i KŘIKAVOVÁ, Lenka. Vězeň číslo 25622 Jan Husták [online]. Památný den Sokola (brožura pro Sokol Brno I), 2013-11-23 [cit. 2023-10-16]. Strany 38, 39. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c JUDr. Jan Husták (* 17. 10. 1892 Komňa) – vládní rada Československých drah. [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2023-10-15]. V MPT vězněn od 8.10.1941 do 14.1.1942, transport do KT Auschwitz dne 15.1.1942, z KT Auschwitz propuštěn dne 2.6.1942. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury v letech 1945 - 1956 (Vývoj československé tělesné kultury v letech 1945 - 1956) [online]. [cit. 2023-10-16]. Archiv (WayBack Machine); datum: 2014-10-06-070410. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ Senohrabský sportovní zpravodaj 3/1988, strana 4, 1988-03-01 [cit. 2023-10-16]. Archiv (WayBack Machine); datum: 2018-06-14-015740. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. 
  7. ↑ Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2023-10-16]. XI. slet 18. června 1948: výstavní panel „Pod křídly sokola“. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • HOFTA, Dalibor. Neobyčejní občané aneb Postavy z říčanských ulic a domů. Říčany: Muzeum Říčany, 2017; strana 92; ISBN 978-80-904903-8-3.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Husták&oldid=23295763“