Otevřít hlavní menu

Jan Baptista Lambl

český agronom, biolog, matematik a vysokoškolský pedagog

Jan Baptista Lambl (9. srpna 1826, Letiny[1]7. listopadu 1909, Praha[2]) byl český chemik, první profesor vyučující zemědělství na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT), autor teorie o depekoraci. Jan Baptista Lambl učil celý svůj život zemědělské obory na ČVUT, inicioval vznik samostatného zemědělského útvaru (1874, 1881) – nebyl schválen – založil zemědělské školy v Táboře a Libverdě a v roce 1891 se stal rektorem ČVUT. Jeho předchůdcem na poli výuky agronomie byl PhDr. JUDr. Josef Tadeáš Lumbe.

Prof. dr. tech. Jan Baptista Lambl
Jan Baptista Lambl
Jan Baptista Lambl
Narození 9. srpna 1826
Letiny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. listopadu 1909 (ve věku 83 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Jana Baptisty Lambla na Olšanských hřbitovech v Praze

Obsah

ŽivotopisEditovat

Jan Křtitel Lambl se narodil dne 9. srpna 1826 v Letinech jako syn Františka Lambla, hospodářského správce letinského velkostatku a lázní. Shodně jako jeho bratři František a Dušan Vilém studoval na gymnáziu v Plzni a pokračoval studiem na univerzitě v Praze. Roku 1849 promoval jako magistr farmacie a nastoupil u firmy W. Batka v Praze jako chemik. Koncem roku 1851 přijal místo profesora chemie a fyziky ve vojenské škole v Bělehradě. V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Belgie a Anglie.

V roce 1855 přijal místo učitele chemie, chemické technologie a přírodních věd na německé hospodářské škole v Libverdě, kde byl jeho bratr Karel ředitelem. Zřejmě pod jeho vlivem začal intenzivně studovat hospodářství. Po osmi letech v roce 1863 opustil tento ústav a vstoupil do služeb Jana Harracha a stal se ředitelem nové rolnické školy ve Střežerech. Dále intenzivně studoval a pro své žáky zpracoval vlastní studijní skripta Österreichisch Feldbausysteme a Rübenzuker und Spiritusfabrikation.

Po zániku školy vlivem bitvy u Sadové v roce 1866 se habilitoval na docenta hospodářství na Polytechnice v Praze a v letech 1867-82 zde byl mimořádným profesorem. Po rozdělení Polytechniky na část německou a českou zůstal na českém ústavu a v roce 1891 byl zvolen rektorem. Publikoval četné odborné spisy. Psal česky i německy. Významný byl jeho spis Nauka o kamení a zeminách, o pracích a nářadí k nim sloužící, o chovu bravu vepřového. Mimořádný zájem odborné veřejnosti způsobil svým spisem Depocoration in Europe" vydaný v Lipsku v roce 1878, ve kterém poukazuje na souvislosti mezi ubýváním dobytka a narůstáním počtu obyvatel.[p 1] Důchod pozemkový vydal v roce 1880 německy i česky. O osm let později vydal k oslavě císaře "Rukověť zemědělství" a založil časopis Bibliotéka polního hospodářství.

Byl zvolen poslancem zemského sněmu a ustanoven do funkce ředitele vyššího zemského hospodářského ústavu v Táboře [p 2].

Po další studijní cestě po Evropě předkládá zemskému výboru návrh na organizaci zemědělského školství, na jehož základě byly budovány zemědělské školy všech stupňů.

Za jeho odbornou, organizační a publicistickou činnost byl Jan Baptista Lambl jmenován čestným doktorem techniky. Zemřel v Praze 7. listopadu 1909.

Jan Baptista byl spolu se svým bratrem Karlem Milanem spoluzakladatelem Pomologického ústavu, který sídlil v Praze-Troji na pozemcích viniční usedlosti Popelářka. Byl též majitelem nedaleké trojské usedlosti U lisu.[3]

Ocenění dílaEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Teorie o depekoraci, kde klade do souvislosti nárůst počtu obyvatel s úbytkem dobytka. Doslova tvrdí, že nárůst počtu obyvatel na Zemi má za následek celkový úbytek dobytka. Teorie vyšla knižně v roce 1877 pod názvem Theorie o depekoraci co podnět k nové šetrnější hospodářské soustavě.
  2. Škola v Táboře byla založena v roce 1866 (slav. otevření 26. 11. 1866) jako jedna z prvních zemědělských škol na území tehdejšího mocnářství a první Vyšší hospodářská škola vyučující v českém jazyce. Její úroveň byla od počátku vysoká, v letech 1900-1919 plnila funkci vysoké školy jako Vyšší královská hospodářská akademie

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Jiljí v Praze
  3. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Anna Cardová-Lamblová (1836-1919) a její rodina. Brno, Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 11, 16. Dostupné online.
  4. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný – svazek 15, str. 584
  • Riegrův slovník naučný – svazek 4, str. 1147
  • Jaroslav František Urban: Letinští Lamblové, Český deník 6. 6. 1942, str. 3
  • SKALA, Ladislav. Významné osobnosti českého zemědělství. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1992. ISBN 80-209-0238-4. S. 49-51. 

Externí odkazyEditovat