Jan Bárta (spisovatel)
Jan Bárta (27. února 1883 Dubňany[1] – 22. března 1959 Lednické Rovne)[2] byl český (moravský) spisovatel, žijící většinu života na Slovensku.
| Jan Bárta | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. února 1883  Dubňany |
| Úmrtí | 22. března 1959 (ve věku 76 let)  Lednické Rovne |
| Povolání | sklář, spisovatel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Jan Bárta se narodil v rodině Františka Bárty, správce skláren v Jaroňovicích (psáno též Jaronovice, dnes část Dubňan Jarohněvice[p 1]), a jeho manželky Marie, rozené Novákové.[1] Vychodil českou obecnou školu v Hodoníně a čtyři třídy německé reálky v Hodoníně.
Po smrti otce nastoupil jako praktikant ve sklárně v Lednických Rovních. Vypracoval se na vedoucího leptárny a v roce 1909 se oženil. Ve sklárnách setrval až do důchodu, navrhoval dekory skla. Též se zabýval historií sklářství a aktivně se podílel na kulturní činnosti v obci.[2]
Dílo editovat
Jan Bárta byl členem Moravského kola spisovatelů.[3]
Noviny a časopisy editovat
Své prvotiny (verše) psal v němčině. Věnoval se sklářskému prostředí, je též autorem romantizujících historických románů Vítěz a Rákóczyho pochod. O vydávání jeho děl se zasloužil Jan Herben, který byl vydavatelem deníku Čas, dlouho po jejich vzniku (román Vítěz byl napsán v letech 1910–1915, v Čase vyšel v roce 1921. V Čase vyšel i Román hloupého Honzy (pod titulem Smutný hrdina)[4]. Bártovy příspěvky se objevovaly i v Lidových novinách.
Od 20. do 50. let 20. století přispíval odbornými články do časopisu Sklářské rozhledy a dalších technických a přírodovědných časopisů.[2]
Knižní vydání editovat
- Týden na Slovensku (cestovní příručka pro turisty, kteří nemají ani mnoho peněz ani mnoho času a přece si chtějí zajeti na Slovensko; Praha, Klub čsl. turistů, 1921)
- Vítěz (román o panictví; v Praze, Gustav Dubský, 1922)
- Román Hloupého Honzy (Praha, Dubský, 1923)
- Rákóczyho pochod (Bratislava, B. Bezděk, )1926
- V soumraku ideálů (mládí sentimentálního hocha – autobiografické vyprávění; Brno, Družstvo Mor. kola spisovatelů, 1934)
- Život na staré huti (Praha, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, 1935)[p 2]
Filmografie editovat
Román hloupého Honzy posloužil jako námět stejnojmenného filmu z roku 1926. Hlavní roli hrál Zdeněk Štěpánek.[5]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Nejsou shodné s Jarohněvicemi ve Zlínském okrese.
- ↑ Další práce o sklářských hutích vydal v němčině.
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených, Dubňany 1871–1887, snímek 127, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b c PEŠTA, Pavel. Jan Bárta. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 136–137.
- ↑ Např. Jan Bárta: Lidé z festivalu. Lidové noviny. 12. 9. 1938, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Např. Jan Bárta: Smutný hrdina (27). Čas. 14. 2. 1922, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Filmový přehled: Román hloupého Honzy
Literatura editovat
- PEŠTA, Pavel. Jan Bárta. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 136–137.
