Jakub Škoda

český místní politik, pedagog a překladatel

Jakub Škoda (30. dubna 1835 Počátky[1]28. října 1885 Přerov[2]) byl český středoškolský profesor, překladatel a komunální politik. Vyučoval na středních školách v Chebu, Litoměřicích, Jindřichově Hradci a Olomouci; roku 1870 byl jmenován ředitelem nově zřízeného gymnázia v Přerově. Ve volbách 1873-74 tam organizoval úspěšnou kampaň národní strany proti proněmeckým kandidátům a jako obecní zastupitel měl zásluhy o zachování a rozvoj českojazyčných středních škol. Psal učebnice a pod pseudonymem Počátecký překládal divadelní hry z francouzštiny. Stal se čestným občanem Přerova (1880) a na jeho počest bylo pojmenováno tamní Gymnázium Jakuba Škody (1993).

Jakub Škoda
Jakub Škoda
Jakub Škoda
Narození30. dubna 1835
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. října 1885 (ve věku 50 let)
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípedagog, překladatel, středoškolský učitel, spisovatel, politik a filolog
PříbuzníAntonín Škoda (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 30. dubna 1835 v Počátkách. V deseti letech byl přijat na gymnázium v Jindřichově Hradci. Po maturitě r. 1853 absolvoval filosofii, klasickou filologii a češtinu na pražské univerzitě; během studia vyučoval klasické jazyky v soukromých ústavech.[3]

Roku 1857 se stal suplentem na gymnáziu v Chebu, odkud se o rok později přestěhoval do Litoměřic. V roce 1858 byl jmenován skutečným učitelem na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Ve městě strávil devět let. Aktivně se účastnil veřejného života a vlasteneckých podniků, z nichž nejdůležitější bylo ochotnické divadlo. Roku 1867 se stal profesorem českého státního gymnázia v Olomouci, které řídil Jan Evangelista Kosina.[3]

V roce 1870 společně s poslancem Ignátem Wurmem a farářem Arnoštem Vychodilem organizoval založení českého gymnázia v Přerově[4] a po jeho otevření v říjnu téhož roku byl jmenován ředitelem.[3]

Ve městě se zapojil do veřejného a politického života. Krátce po jeho příchodu padla Hohenwartova vláda a centralisté se snažili toho využít k posílení německého vlivu na Moravě. V komunálních volbách v letech 1873 a 1874 organizoval Škoda kampaň národní strany (tj. zastánců českého jazyka) a po vyhraných volbách zasedl v obecním zastupitelstvu. Stal se zpravodajem školního, stavebního a finančního odboru. Usiloval zejména o rozvoj českojazyčného školství. Pod jeho vedením bylo reálné gymnázium rozšířeno o vyšší ročníky a byla pro něj postavena nová budova. Později bylo doplněno o vyšší gymnázium a vyšší reálku. Rolnická škola, v jejímž čele rovněž stál, byla na jeho návrh změněna na zemskou hospodářskou střední školu. Snažil se rovněž o zřízení strojnické školy; podnikl cestu do Chomutova, aby získal více informací, jejího otevření se ale nedožil. Úsilí o udržení a rozšiřování českojazyčných škol naráželo na silný odpor proněmeckých občanů a politiků („ústaváků“); bylo Škodovou zásluhou, že přerovské školy nepodlehly poněmčení, jako se to v téže době stalo v Hranicích, Třebíči a Valašském Meziříčí.[5]

Byl rovněž v čele záložny a okrašlovacího spolku.[6] Inicioval také zřízení obecní spořitelny a české knihtiskárny.[5]

Zemřel 28. října 1885 v Přerově po čtrnáctidenní nemoci.[7]

Význam a ocenění editovat

Jakub Škoda byl svými současníky vysoce ceněn pro svou činnost ve prospěch Přerova a pro prosazování českých národních zájmů v tomto městě. Roku 1880 byl jmenován čestným občanem; při té příležitosti byl uspořádán pochodňový průvod a banket za účasti místních obyvatel i hostů z Brna, Olomouce a dalších měst. Velkolepé byly i oslavy jeho 50. narozenin, k nimž dostal od města zlatý pohár a ochotnický spolek uspořádal na jeho počest slavnostní večer.[5]

Roku 1993 po něm bylo pojmenováno přerovské Gymnázium Jakuba Škody.[4]

Dílo editovat

Během pobytu v Jindřichově Hradci překládal divadelní hry z francouzštiny, s cílem rozšířit repertoár nově otevřeného pražského Prozatímního divadla. Většina jeho prací z té doby vyšla pod pseudonymem Počátecký.[3] Později psal středoškolské učebnice.[3]

Knižně vyšly:[8]

  • Francouzská cvičebná kniha. Díl první, Tvarosloví (1874)
  • Grammatika francouzská pro nižší a střední třídy realných škol a pro střední třídy realných gymnasií (1874)
  • Francouzská cvičebná kniha pro nižší školy reálné a pro reálná gymnasia (1878)

Překlady:

  • Premarey: Doktor Robin : veselohra v jednom jednání (1856, 1871)
  • Delphine de Girardin: Pokuta ženy : drama ve třech jednáních (1867)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e BÍLÝ, František. Jakub Škoda. Zlatá Praha. 1885-12-11, roč. 2, čís. 50, s. 751. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  4. a b Historie školy a známí absolventi [online]. Přerov: Gymnázium Jakuba Škody, 2011-08-25 [cit. 2011-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-26. 
  5. a b c BÍLÝ, František. Jakub Škoda (Dokončení). Zlatá Praha. 1885-12-18, roč. 2, čís. 51, s. 766. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  6. Jakub Škoda Počátecký. Humoristické listy. 1885-11-20, roč. 27, čís. 47, s. 766. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  7. K úmrtí ředitele Jakuba Škody. Moravská orlice. 1885-10-30, roč. 23, čís. 249, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-10]. 
  8. Podle seznamu prací v NK ČR

Externí odkazy editovat