Jainosaurus

rod plazů (vymřelých)

Jainosaurus ("Jainův ještěr", podle indického paleontologa S. L. Jaina[1]) byl rod titanosaurního sauropodního dinosaura, žijícího v období pozdní svrchní křídy (asi před 68 miliony let) na území současné Indie.

Jak číst taxoboxJainosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 68 mil. let
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
NadčeleďTitanosauroidea
RodJainosaurus
Binomické jméno
Jainosaurus septentrionalis
von Huene & Matley, 1933
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Fosilie tohoto sauropodního dinosaura byly objeveny mezi lety 1917 a 1920 britským paleontologem a geologem Charlesem Alfredem Matleyim nedaleko Džabalpuru. Fosilie byly odkryty v sedimentech geologického souvrství Lameta a mají tedy pozdně křídové stáří. Formálně byly popsány Matleyim a německým paleontologem Friedrichem von Huenem v roce 1933, ještě jako Antarctosaurus septentrionalis.[2] Teprve v roce 1995 byl tento sauropod zařazen do vlastního rodu Jainosaurus septentrionalis.[3] Jeho validita (vědecká platnost) pak byla potvrzena roku 2009 další odbornou prací.[4]

Fosilie tohoto a dalších dinosaurů ze stejného souvrství mohly být již před staletími nevědomky uctívány hinduisty v místních chrámech (například jako božstvo zvané Šarabha).[5][6]

Rozměry editovat

Jainosaurus nebyl příliš velkým titanosaurním sauropodem, například oproti obřímu příbuznému rodu Argentinosaurus dosahoval sotva pětinové hmotnosti. Při délce kolem 18 až 21,5 metru[7] totiž dosahoval hmotnosti asi 15 000 kilogramů.[8] Pažní kost (humerus) typového exempláře měří na délku 134 centimetrů.

Systematické zařazení editovat

Jainosaurus byl poměrně vývojově vyspělý zástupce kladu Titanosauria, příbuzný zejména jihoamerickým formám, jako jsou rody Pitekunsaurus, Muyelensaurus nebo Antarctosaurus. Naopak rodům Isisaurus nebo Rapetosaurus byl již příbuzný pouze vzdáleněji.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Berman, D. S. and S. L. Jain (1982). "The braincase of a small sauropod dinosaur (Reptilia: Saurischia) from the Upper Cretaceous Lameta Group, Central India, with review of Lameta Group localities", Annals of the Carnegie Museum 51: 405–422.
  2. F. v. Huene and C. A. Matley (1933). "The Cretaceous Saurischia and Ornithischia of the Central Provinces of India", Palaeontologica Indica (New Series), Memoirs of the Geological Survey of India, 21(1): 1-74.
  3. Hunt, A. P., Lockley M., Lucas S. & Meyer C. (1995). "The global sauropod fossil record", In: M. G. Lockley, V. F. dos Santos, C. A. Meyer, and A. P. Hunt, (eds.) Aspects of sauropod paleobiology, GAIA 10: 261-279.
  4. Wilson, Jeffrey; et al. (2009). "Reassessment of Sauropod Dinosaur Jainosaurus (="Antarctosaurus") septentrionalis from the Upper Cretaceous of India". Contributions from the Museum of Paleontology, University of Michigan. 32(2): 17-40.
  5. Rozhovor s Vladimírem Sochou v pořadu ČRo Meteor (čas 31:22 min.)
  6. SOCHA, Vladimír. Když hinduisté uctívali teropody. OSEL.cz [online]. 19. dubna 2021. Dostupné online.  (česky)
  7. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  8. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 208 (anglicky)

Literatura editovat

  • Jain, Sohan L.; Bandyopadhyay, Saswati (1997). "New Titanosaurid (Dinosauria: Sauropoda) from the Late Cretaceous of Central India". Journal of Vertebrate Paleontology. Norman, Okla.: University of Oklahoma. 17 (1): 114. doi:10.1080/02724634.1997.10010958.
  • Wilson, Jeffrey A.; Upchurch, P. (2003). "A revision of Titanosaurus Lydekker (Dinosauria – Sauropoda), the first dinosaur genus with a 'Gondwanan' distribution". Journal of Systematic Palaeontology. Cambridge, U.K.: Cambridge University Press. 1 (3): 125–160. doi:10.1017/s1477201903001044.

Externí odkazy editovat