Jaderná válka

Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity, by byly okamžitě eliminovány.

Jaderný výbuch bomby Castle Bravo, nejsilnější jaderné zbraně odpálené Spojenými státy

Riziko konfliktu v dějinách

Související informace naleznete také v článku Kubánská krize.

Po americkém jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).

Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území, v reakci na rozmístění více než 100 amerických balistických raket Jupiter s jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím – např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR a vyhlášení vysokého stavu i jaderné pohotovosti dne 27. 2. 2022 ruským prezidentem Vladimirem Putinem.^[zdroj?]

Potenciální aktéři a zbraně

Související informace naleznete také v článcích Jaderná velmoc a Jaderná triáda.

Počet jaderných hlavic podle zemí v roce 2024 na základě odhadu Federace amerických vědců.

V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc. Nejvíce jaderných hlavic vlastní Spojené státy a Rusko.

Obrana

Související informace naleznete také v článcích Strategická obranná iniciativa, Protijaderný kryt a Atomová ponorka.

Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.

Předpokládané důsledky

Související informace naleznete také v článku Jaderný holokaust.

Oběť atomové bomby v Nagasaki na fotografii z ledna 1946

Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.

Podle studie publikované v časopise Nature Food ze srpna 2022 by rozsáhlá jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem zabila přímo 360 milionů lidí a dalších více než 5 miliard lidí na celém světě by zemřelo hlady v důsledku následné nukleární zimy. Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 2,5 miliardy lidí, včetně více než 8,7 milionu obyvatel Česka.

V kultuře

Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Častým tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu kvůli americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.

Filmy

• Den poté (1983) – americký film, jehož hlavním tématem je průběh a důsledky jaderné války
• Válečné hry
• Vlákna – realisticky pojatý britský televizní film pojednávající o 12 letech možných následků globální jaderné války pro Velkou Británii.
• Terminátor – americký akční sci-fi film
• Budoucnost nejistá
• Třináct dní – americký film zobrazující průběh Kubánské krize v USA
• Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
• Nejhorší obavy

Odkazy

Literatura

• Fin. Nuclear Preparedness Guide [online]. 2022-03-08, rev. 2022-03. Dostupné online. (anglicky) 
• ORD, Toby. Nad propastí. Překlad Anna Štádlerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2022. 480 s. ISBN 978-80-257-3779-8. 
• KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. 3. vyd. Cave Junction: Oregon Institute of Science and Medicine, 1987 (1990 tisk). 317 s. Dostupné online. ISBN 0-942487-01-X. (anglicky) 
• The Russell-Einstein Manifesto [online]. Pugwash: 1955-07-09. Dostupné online. 

Související články

• Existenční riziko
• Hodiny Posledního soudu
• Nuclear War Survival Skills

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná válka na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph121272 PSH: 12191 BNE: XX525276 BNF: cb119444520 (data) LCCN: sh85093115 NARA: 10642745 NDL: 00576797 NLI: 987007538641305171

Portály: Fyzika | Válka a vojenství