Ján Petrovič

československý člen československého Národního shromáždění a politik slovenské národnosti

Ján Petrovič (17. června 1893 Švajnsbach[1][2]16. května 1962 Ilava[2]) byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Ján Petrovič
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci:
1938 – ???
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
HSĽS-SSNJ

Narození17. června 1893
Švajnsbach
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1962
Ilava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

V březnu 1920 nastoupil jako poslanec do Revolučního národního shromáždění Republiky československé za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů).[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935 (nastoupil ovšem až v prosinci 1935 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Juraj Slávik). Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939.[5] Profesí byl dle údajů z roku 1935 místopředsedou Slovenské domoviny. Bydlel v Bratislavě.[6]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[7] V prosinci 1938 pak přestoupil v Národním shromáždění do společného poslaneckého klubu formace Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty, kterou utvořily všechny slovenské nesocialistické strany a která byla dominována prvorepublikovou Hlinkovou ľudovou stranu.[8] V prosinci 1938 byl rovněž zvolen za HSĽS-SSNJ ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.[9]

Ve slovenském sněmu působil i za slovenského státu. Na přelomu let 1939 a 1940 se například zapojil do debat okolo nového zákona o zaměstnávání cizinců. V rozpravě otevřeně prohlásil, že cílem zákona je vyloučení přebytečných českých pracovních sil ze slovenského trhu.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1305. (česky) 
  2. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Jan Petrovič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. Ján Petrovič [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. 19. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ [online]. niznanskyedo.host.sk [cit. 2011-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky) 
  10. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 215. (česky) 

Externí odkazyEditovat