Ivo Tretera
Ivo Tretera (22. května 1933, Praha – 7. ledna 2012, tamtéž) byl český filosof. Jeho bratrem je Jiří Rajmund Tretera.
prof. PhDr. Ivo Tretera, CSc. | |
---|---|
Narození | 22. května 1933 Praha Československo |
Úmrtí | 7. ledna 2012 (ve věku 78 let) Praha Česko |
Povolání | vysokoškolský pedagog, filosof |
Nábož. vyznání | bez vyznání |
Choť | Peluška Bendlová |
Příbuzní | Jiří Rajmund Tretera (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatDětství prožil na pražských Vinohradech, na konci války při bombardování Prahy byl při výbuchu bomby zraněn, následkem čehož postupně přestal slyšet na levé ucho. Rodiče se v prvních měsících jeho života rozešli a svého otce uviděl poprvé až v roce 1951. Téhož roku se také seznámil se svojí budoucí manželkou Peluškou Bendlovou.[1]
Po maturitě na klasickém gymnáziu studoval historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1955 obhájil diplomovou práci O některých gnoseologických otázkách pedagogiky. Během studia ho zde nejvíce ovlivnil profesor Jan Blahoslav Kozák. Po obhajobě diplomové práce nastoupil na fakultu jako asistent se zaměřením především na teorii poznání a dějin filosofie, přičemž krom nuceného působení v Archivu UK na ní vyučoval až do své smrti.
Předmětem jeho raného vědeckého zájmu, zhruba do konce 50. let, byla metodologie věd a zvláště pak filozofie výchovy, která ho přivedla hlavně ke zkoumání specifické povahy noetiky předávání již dosažených poznatků, tj. znovupoznávání poznaného. Zprvu byl značně inspirován polským i západním neomarxismem (Leszek Kołakowski, Erich Fromm, J.-P. Sartre a další); noetická tematika jej otevírala vlivům filozofie analytické a novopozitivistické (Ludwig Wittgenstein, Bertrand Russell, Moritz Schlick, Rudolf Carnap, lvovsko-varšavská škola atd.). Účinnou protiváhou této jeho původní spíše scientistické orientace, jež pozvolna ustupovala, byla mu záliba v surrealismu, abstraktním umění a zejména dlouholeté přátelství se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a osobami z jeho kruhu.
Bohumil Hrabal: „Filosof Tretera? To je ten, co po hospodách hledá pravdu. Pravdou ovšem je, že pak po hospodách hledá Treterova žena Treteru…“[2]
V roce 1966 obhájil na FF UK kandidátskou dizertaci Pravda a intuice. V letech 1966–1967 přitom studoval na univerzitách v Nancy a Paříži (setkání s P. Ricoeurem a J. Hyppolitem).[3]
V období tzv. normalizace mu byla postupně omezována a posléze zcela zakázána pedagogická činnost. Po nuceném odchodu z FF do Archivu UK se zde v letech 1983–1990 nad rámec běžných archivářských povinností zabýval i historií české a německé univerzitní filozofie (Ernst Mach, Tomáš Garrigue Masaryk, herbartovci, J. B. Kozák). Plodem tohoto bádání je rovněž jeho hlavní dílo J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě (1989). Po listopadu 1989 se vrátil na FF UK; z počátku vyučoval externě, k 1. 9. 1990 se stal opět členem její katedry filosofie. V roce 1990 byl jmenován docentem a roku 1995 profesorem pro obor dějiny filozofie.[3]
V posledních letech přednášel především francouzskou filozofii 20. století (Bergson, Teilhard de Chardin, Ricoeur, Lévinas a další), většinu posluchačů si získal zajímavou formou přednášeným úvodem do filosofie. Jeho kniha Nástin dějin evropského myšlení z roku 1996 se stala klíčovým pramenem pro všechny zájemce o společenské vědy.
Po svém návratu na filosofickou fakultu v roce 1990 jsem byl mile překvapen, že studenti ještě stále používají mých někdejších, dvoudílných skript z dějin filosofie,[4][5] že si je xeroxují, navzájem půjčují apod. Začala ve mně pochopitelně hlodat myšlenka na jejich reedici.[6]Ivo Tretera, Předmluva ke knize "Nástin dějin evropského myšlení"
Jeho poslední knihou byly Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec, které spolu s dalšími čtyřmi tituly aspirovaly na Cenu Josefa Škvoreckého.
Jeho blízkým přítelem, žákem a kolegou na Filosofické fakultě v Praze byl mimo jiné profesor Vladimír Borecký.
Dílo
editovatBibliografie
editovat- Dějiny filosofie I. Antika, 1981; Filosofické aspekty průmyslového designu, 1982
- Dějiny filosofie II. Středověk, Novověk, 1986
- E. Mach na pražské univerzitě. E. Mach at the University of Prague, 1988
- J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, 1989
- Nástin dějin evropského myšlení, 1996
- TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení (Od Thaléta k Rousseauovi). 2., rozš. vyd. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-243-0.
- TRETERA, Ivo, 2000. Nástin dějin evropského myšlení (Od Thaléta k Rousseauovi). 3. vyd. Praha—Litomyšl: Paseka. 374 s. ISBN 80-7185-278-3.
- TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení: Od Thaléta k Rousseauovi. 4. vyd. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka, 2002. ISBN 80-7185-171-X.
- Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec, 2011
Sborníky
editovat- Gnoseologické otázky teorie vyučování, Otázky teorie poznání, 1957
- Problém kontinuity ve filosofii výchovy, Sb. k šedesátinám prof. dr. L. Svobody, AUC – Ph 1963
- Kant v současné polské filosofii, K otázkám Kantovy filosofie, AUC – Ph 1974
- Osvícenství v Hegelově filosofii dějin, Otázky Schellingovy filosofie, AUC – Ph 1975
- K otázce metafyziky Josefa Durdíka, Sb. Archivu UK k životnímu jubileu K. Litsche, 1989
- T. G. Masaryk jako univerzitní pedagog, T. G. M. k učitelům a studentům, Studia paedagogica 4, 1990
- The bibliography of Ernst Mach from the years of his Prague activity, Ernst Mach and the Development of Physics, Conference papers, 1991
- Ernst Mach in Prague, ed. J. Blackmore, E. Mach – a deeper look: documents and new perspectives, Dordrecht – Boston – London 1992
- Schauerův vztah k Hegelovi, Hegel v Čechách, na Moravě a v Americe. Sb. k životnímu jubileu M. Sobotky, 1993
- Filosofické aspekty Schauerova díla, Hubert Gordon Schauer. Osobnost, dílo, doba. Sb. příspěvků mezioborového vědeckého symposia, 1994
- Aspekt celostnosti jakožto konstitutivní rys mentality našeho věku, Pamětní spis k životnímu a pracovnímu jubileu prof. R. Palouše, Studia paedagogica 11, 1995
- Czech philosophy, ed. T. Honderich, The Oxford Companion to Philosophy, Oxford – New York 1995. Čas. přísp.: Filozofia w Czechosłowacji wspólczesnej, Argumenty (Warszawa) 1965
- Stan aktualny filozofii w Czechosłowacji, Zeszyty argumentów (Warszawa) 1966 (též Ost-Probleme 1966)
- Spór o Szwejka, Argumenty 1966
- Filosofická záhada intuice, FČ 1970
- Casus Štěpán Doubrava. (K neznámým dopisům Ernsta Macha Augustu Seydlerovi z roku 1882), „Lire et écrire“ v současném francouzském historickém bádání, AUC – HUCP 1985
- Spor kolem habilitace Petra Durdíka, AUC – HUCP 1988
- Vynikající osobnost J. B. Kozáka, Svobodné slovo 4. 8. 1989
- Kozákova kritika tzv. sentimentálního pacifismu, Zprávy AUK 1989
- Několik vzpomínek in margine Patočkových heideggerovkých seminářů, SCeH 1994
- Za Emmanuelem Lévinasem, Český týdeník 1996, č.XX.
Překlady
editovat- J. Legowicz: Filosofie bytí, 1975
- B. Kupis: Počátky racionalismu (s doslovem), 1977
- R. Bultmann: Ježíš Kristus a mytologie, 1995
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ TRETERA, Ivo. Vzpomínky na Bohumila Hrabala a na život vůbec. Praha: Paseka, 2011, s. 19-70. ISBN 978-80-7432-107-8
- ↑ Filosof existence a autor filosofického bestselleru Ivo Tretera (1933–2012). COUFALOVÁ, Iveta. Dějiny a současnost [online]. 02/2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://dejiny.nln.cz/archiv/2012/2/filosof-existence-a-autor-filosofickeho-bestselleru-ivo-tretera
- ↑ a b Ivo Tretera. FILOSOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Katedra filosofie [online]. 1.1.1996 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/trtera.html
- ↑ TRETERA, Ivo. Dějiny filosofie. Svazek I. [s.l.]: SPN, 1981.
- ↑ TRETERA, Ivo. Dějiny filosofie. Svazek II. [s.l.]: Univerzita Karlova, 1986.
- ↑ Tretera, 2000, s. 5.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivo Tretera
- Osoba Ivo Tretera ve Wikicitátech