Otevřít hlavní menu

Ivo Štuka (10. února 1930, Brno20. listopadu 2007, Praha) byl český básník a novinář.

Ivo Štuka
Ivo Štuka 2007
Ivo Štuka 2007
Narození 10. února 1930
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 20. listopadu 2007
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Malý Ďáblický hřbitov
Povolání Básník, spisovatel, novinář, překladatel
Národnost česká
Manžel(ka) Ilona Borská
(19282007)
Rodiče Antonín Štuka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Ivo Štuka se narodil 10. února 1930 v Brně. Jeho otec Antonín Štuka se za války účastnil protifašistického odboje a byl po prozrazení skupiny zatčen a v roce 1943 popraven. Ivo Štuka po maturitě (1949) na reálném gymnáziu v Brně nastoupil jako redaktor do Lidových novin, nejprve v Brně, potom v Ostravě a od 1951 v Praze. Na setkání mladých autorů na zámku Dobříš se seznámil s Ilonou Borskou, kterou si o rok později vzal a měl s ní postupně tři děti.

Od roku 1953 byl redaktorem časopisu Čs. voják, později pak redaktorem časopisu Plamen (1959–1963) a Signál (1965–1970). Spolu s Ilonou Borskou psali pro Plamen a další časopisy epigramy pod značkou IBIŠ. Jeho kniha sci-fi povídek Nález na Bílých kamenech byla koncem šedesátých let připravena do tisku, ale v ovzduší nastupující normalizace již nemohla vyjít. Některé povídky byly po roce 1989 uveřejněny samostatně [1].

Krátce po nástupu normalizace byl vyhozen z redakce (časopisu Signál) a dva roky byl bez zaměstnání. Pak dostal špatně placenou práci technického korektora v tiskárně. Publikovat nesměl dvacet let. Bez uvedení autorství v té době spolupracoval na některých dětských knížkách a překladech Ilony Borské. Jedinou skulinou v zákazu publikovat pro něj bylo psaní textů pro skupinu "Pražský šanson" (též "Šanson – věc veřejná", či "Opravna duší").

Po roce 1990 se Ivo Štuka na čas vrátil do časopisu Signál, kde se později stal zástupcem šéfredaktora.[2] V dalších letech pak pracoval jako novinář na volné noze.

Ivo Štuka zemřel 20. listopadu 2007 v Praze a je pohřben na malém hřbitově v Ďáblicích.

DíloEditovat

Ivo Štuka se aktivně věnoval zejména poezii a literatuře, ale zajímal se rovněž o klasickou filozofii a ovlivněn zážitkem z válečného dětství zajímal se poněkud překvapivě i o letectví a kosmonautiku. V jeho díle nacházíme tuto tematiku opakovaně ve sci-fi novele Šest dnů na Luně 1[3], nebo v životopisné knize Král vzduchu o proslulém akrobatickém letci a stíhači za první republiky Františku Novákovi. Jeho publikované dílo zahrnuje 15 básnických sbírek, čtyři knihy a řadu překladů.

PoezieEditovat

  • Buďte zdrávi, vojáci ! (Ivo Štuka verše, Milan Kyselý povídky) (1954)
  • Kolem vatry (1955)
  • Smolné krůpěje (1956)
  • Na konci města (1958)
  • Po světě pěšky, autem, v raketě (1961)
  • Pod námi země (1961)
  • Zpívající vodopád (1962)
  • Svět se točí do kolečka (s Ilonou Borskou)(1963)
  • Pohled dešťových kapek (1964)
  • Pět minut v balóně (1966)
  • A jméno její (1970)
  • U kotníků závrati (1986)
  • Padá černá jiskra (1989)
  • Říkadla a šeptánky (s Ilonou Borskou) (1989)
  • Abecedník (1999)
  • Kde bloudí velbloudi (2003)

PrózaEditovat

  • Šest dnů na Luně 1 (1963), řazeno do SF
  • Barevné pohádky (s Ilonou Borskou)(1967)
  • Král vzduchu (1970)
  • Nález na Bílých kamenech (nevydáno)
  • Letci v bouři (s Ilonou Borskou) (1991)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ADAMOVIČ, Ivan, ed. Puls nekonečna: kronika české science fiction 2: od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi. 1. vyd. tohoto souboru. V Praze: Plus, 2011. 471 s. ISBN 978-80-259-0096-3.
  2. Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. Říjen 1993, čís. 10, s. 56. ISSN 1210-6798. 
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Štuka, Ivo, s. 210. 

Externí odkazyEditovat