Ivančena

Ivančena (925 m n. m.) je kamenná mohyla v Beskydech mezi Malchorem a Kykulkou pod vrcholem Lysé hory. Byla postavena na památku skautů, kteří byli popraveni za účast v protinacistické odbojové skupiny Odboj slezských junáků.[1]

Ivančena
Ivancena4.jpg
Účel stavby

Památník

Základní informace
Výstavba 1946
Přestavba 2016–2017
Materiál kámen
Stavebník skauti
Poloha
Adresa Malenovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Web http://www.ivancena.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie mohylyEditovat

Jméno Ivančena pochází od původního majitele místa – Ivánka.[2]

Historie mohyly na Ivančeně se začala psát 6. října 1946, kdy členové 30. oddílu JunákaMoravské Ostravy (po sloučení se spřáteleným dívčím oddílem funguje dodnes pod názvem TOM 4312 Třicítka a Dvojka) vedení Slávou Moravcem vztyčili na úpatí Lysé hory jednoduchý kříž. Ten postavili mezi kameny, kam také položili lahvičku s krátkým vzkazem. Pomníček vytvořili na památku svých skautských přátel z odbojové skupiny Odboj slezských junáků[3], kteří byli za účast v protinacistickém odboji 24. dubna 1945 popraveni gestapem na samém konci války na starém židovském hřbitově v polském Těšíně.

Kolem kříže se začaly vršit kameny, které na ni přikládali kolemjdoucí k uctění památky mrtvých. Kámen po kameni tak začala vyrůstat mohyla, která se v průběhu času, přes nástup komunismu v roce 1948 a následný zákaz Junáka, začínala z malého pomníčku padlým kamarádům stávat symbolem skautské nezdolnosti a protestem proti nesvobodě. Skauti, trampové ale i obyčejní lidé si výstupem k Ivančeně začali připomínat také další hrdiny protinacistického odboje. Vyjadřovali tím také vzdor proti vládnoucímu bolševismu.[4]

V průběhu demokratizačního procesu Pražského jara došlo ke krátkému obnovení Junáka a výstupy na Ivančenu se začaly stávat pravidelnou akcí, které se účastnily tisíce lidí. Tuto novou tradici se už nikdy potom nepodařilo zničit. V myslích pamětníků zůstává zejména výstup roku 1969 za účasti náčelníka bratra Rudolfa Plajnera, který tehdy mohylu označil “… za památník všech junáckých obětí v boji za svobodné demokratické Československo.“

Komunistický režim se však podobných akcí začal silně obávat, a tak se výstupům na Ivančenu snažil všemožně zabránit. Zákazy, kontroly a příkazy vyvrcholily v dubnu 1981, kdy se nemalá skupina ozbrojených příslušníků SNB všemožně snažila vyprovokovat účastníky akce k nějaké „protisocialistické reakci.“ Marně. Nebylo v policejních silách dlouhodobě monitorovat a kontrolovat všechny návštěvníky Beskyd a vyhazovat jim nalezené kameny z batohů ven. A tak mohyla i nadále rostla.V dobách nesvobody se o ni staraly zejména „turistické“ oddíly Slávy Moravce a Karla Líby a nemalou zásluhu měli také trampové a hajný Kaňok z Jestřábího. Nezapomenutelnou podobu vtiskly mohyle stavební úpravy Miloše Tvrdého – Harryho. Ke kamenům přibývaly i nejrůznější tabulky se vzkazy a hesly, kterými jejich tvůrci vyjadřovali nejen hold zavražděným hrdinům, ale také odpor ke všem formám totalitní moci. Ta se z Československa vytratila po listopadových událostech roku 1989, a tak již od jara 1990 mohly výstupy na Ivančenu probíhat opět ve svobodném duchu.

V prosinci 1994 došlo k vážné devastaci mohyly, kdy se neznámí vandalové neštítili na kusy rozbíjet také pamětní desky. Následně proto vznikla iniciativa v čele s bratrem Pavlem Ženatým, které se podařilo získat dostatek finančních prostředků a mohylu zrekonstruovat. Byly vybudovány základy a mohyla přesunuta pár metrů od hřebene, aby nezasahovala do katastru tří obcí. Doplněna byla také o pamětní stélu a slavnostně posvěcena biskupem Františkem Lobkowiczem.

V roce 2015 začala pracovní skupina při Krajské radě Junáka Moravskoslezského kraje připravovat rekonstrukci mohyly na Ivančeně. Byla vyhlášena sbírka na její obnovu.[5][6][7] Během roku 2017 byla rekonstrukce slavnostně dokončena a mohyla získala novou podobu.[8]

Tradiční výstupEditovat

V době komunismu se k Ivančeně dělaly pochody – účastnili se skauti, trampové i turisté. Pochody byly sledovány Státní bezpečností. Poutě k mohyle trvají dodnes – v sobotu kolem 24. dubna tam míří skauti z celé České republiky, o den později potom zase trampové. Turisté navštěvují mohylu pravidelně koncem roku. Od roku 1996, kdy byla na židovském hřbitově v polském Těšíně umístěna pamětní deska Odboji slezských Junáků, koná se v rámci poutě i vzpomínková akce na tomto místě.

FotografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Náš venkov: Příběhy z Ivančeny. Česká televize [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. DRAHOTA, Leoš. Kamenná mohyla tam vysoko v horách. www.moskyt.net [online]. 2013-10-28 [cit. 2018-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil, DOSTÁL, Václav. Skautské století. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. 
  4. Historie Ivančeny. www.ivancena.cz [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. Rekonstrukce Ivančeny. www.ivancena.cz [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. Skautská Ivančena v Beskydech změní podobu. Přemění se na kaskády. iDNES.cz [online]. 2014-09-02 [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. 
  7. Příběh Ivančeny – na jaře rozebrat, do října zase složit. iDNES.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. 
  8. Skautská mohyla Ivančena má novou podobu. V sobotu 22. dubna se koná výstup k novému památníku. www.skaut.cz [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat