Wikipedie

Inundační most v Lounech

most mezi Louny a Dobroměřicemi

Inundační most přes Ohři se nachází v záplavovém území mezi Louny a Dobroměřicemi. V roce 1964 byl zapsán jako kulturní památka.[1]

inundační most v Lounech
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
KomunikaceBenátky a silnice III/25013
Souřadnice50°21′47,59″ s. š., 13°47′50,63″ v. d.
Mapa
Map
Další data
Kód památky43611/5-1000 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Most přes Ohři

editovat
 
Most přes Ohři na kresbě Jana Havránka, před 1834, kdy byla zbořena kaple sv. Maří Magdaleny vpravo od mostu

Přes Louny vedla jedna z větví zemské cesty z Prahy na Most a dál do Saska. Nejen proto, ale i kvůli přístupu k vesnicím položeným severně od města, bylo nutné Ohři přemostit. Stelo se tak nepochybně už v době založení města na stávajícím místě ve 13. století. Od 16. století, kdy byl postaven první inundační (záplavový) kamenný most směrem na Dobroměřice, tvořil a stále tvoří most přes řeku s inundačním mostem jednotný komplex.

První písemná zmínka o mostu přes řeku Ohři pochází z roku 1295. Lounská měšťanka, vdova jménem Mečka, tehdy v závěti odkázala svůj dvůr v Dobroměřicích městu Louny.[2] Výtěžek z něj měl sloužit na opravu dřevěného mostu přes řeku. V 60. letech 15. století se stavěl nový dřevěný most. V roce 1462 se na jeho stavbu nakupovalo dříví, roku 1469 se v městské účetní knize vyskytuje údaj o novém mostě směrem do Benátek (předměstí za Ohří směrem k Dobroměřicícm, toponymum se používá stále).[3] Roku 1543 se pod vedením mlynáře Jakuba z Litoměřic postavil další nový most. Byl krytý šindelovou střechou, Jakub obdržel 310 míšeňských kop.[4] Most stál až do roku 1640, kdy ho při odchodu z města spálila švédská armáda. Ještě v roce 1644 ho nahrazoval přívoz.[5]

Ke stavbě nového mostu došlo v průběhu let 1667–1668. Postupně ale musel být přestavován a opravován. Doloženo je to v letech 1693, 1752 a 1761–1764.[6] Roku 1791 byl na dvou kamenných pilířích postavený dřevěný most stržen ledovými krami. V roce 1800 začala pod vedením tesaře Josefa Bachmanna z Litoměřic jeho rekonstrukce.[7] Starý dřevěný most přes Ohři byl zbořený v lednu 1896. Řeku překlenul ocelový příhradový most s širší mostovkou.[8]

První inundační most

editovat
 
Výřez Willenbergovy veduty Loun z roku 1602 s dřevěným mostem přes Ohři a kamenným záplavovým mostem

Snad na začátku 16. století bylo, vzhledem k častým povodním, rozhodnuto postavit nad loukami mezi Louny a Dobroměřicemi most, pravděpodobně ještě dřevěný. Sloužil svému účelu do 40. let 16. století. V lounské účetní knize jsou v letech 1543 a 1544 údaje o boření mostu v Benátkách a stavbě nového, tentokrát kamenného. V roce 1562 byla jeho vozovka vydlážděna. K jeho opravě a zřejmě i rozšíření došlo v letech 1585–1587. Rekonstruovalo se klenutí a byla položena nová dlažba. Kámen na stavbu se vozil z lomů u Lipence.[9] Tento most je zachycený na vedutě Loun od Jana Willenberga z roku 1602. Podle jeho podání šlo o kamennou konstrukci, na několika místech doplněnou dřevěnými prvky. Šesti oblouky se stáčí k Benátkám, odkud pokračuje čtyřmi oblouky k Dobroměřicím. Délku této pasáže nelze stanovit, protože čtvrtým obloukem dosahuje Willenbergova kresba svého okraje. Podle lounského kronikáře Pavla Mikšovice, současníka události, byla v roce 1605 část mostu se šesti oblouky stržena a kámen z něj se použil na stavbu nového.[10] Není známo, v jakém stavu se tento původní inundační most nalézal, než se na počátku 19. století začalo se stavbou nového.




Stávající inundační most

editovat

Jeho výstavba souvisí s probíhajícími napoleonskými válkami. Bylo nutno zajistit hladký přesun armády po zemské silnici na Lipsko, která v Lounech přecházela řeku. V roce 1804 bylo postaveno prvních šest oblouků, do roku 1816 pak většina ze zbývajících 36 oblouků. Konečnou podobu získal most v roce 1863.[11]

Popis mostu

editovat

Zděný inundační most je postaven z pískovcových a opukových kvádrů na půdorysu širokého oblouku. Svou délkou 272 metrů je nejdelší stavbou svého druhu v republice. Most tvoří čtyřicet pilířů jeden metr širokých, spojených valenou klenbou s rozpětím šesti metrů. Pilíře mají půlkruhové nárožníky a nad každým obloukem je umístěn žlab (chrlič), který zajišťuje odvodnění vozovky.[12]

Galerie

editovat
  •  
    Inundační most s panoramatem Loun na vedutě Joachima Gutsche z 1. poloviny 19. století
  •  
    Nárožníky u oblouků inundačního mostu
  •  
    Most z výšky
  •  
    Pohled z konce krytého mostu přes Ohři na kopce Oblík a Ranou
  •  
    Pohled na most na kresbě J. Šembery z 1822

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-05]. Identifikátor záznamu 155928 : inundační most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ROEDL, Bohumír (ed). Louny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 43. (Dále jen Roedl 2005).
  3. ↑ VANIŠ, Jaroslav (ed). Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490%–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 752, 842. 
  4. ↑ WUNŠ, Rudolf. Dějiny svob. král. města Loun od počátku až do dob nejnovějších. Praha: nákladem vlastním, 1868. 164 s. S. 53. 
  5. ↑ LŮŽEK, Bořivoj (ed). Letopisy města Luna. Praha: Horizont, 1970. 189 s. S. 124, 126. 
  6. ↑ Roedl 2005, s. 169–170.
  7. ↑ Roedl 2005, s. 198.
  8. ↑ Roedl 2005, s. 234.
  9. ↑ Roedl 2005, s. 335.
  10. ↑ Roedl 2005, s. 335.
  11. ↑ Roedl 2005, s. 198.
  12. ↑ Evidenční list mostu. iispp.npu.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 471 s. ISBN 80-85983-74-5

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Inundační_most_v_Lounech&oldid=24791050“