Inter mirifica

Inter Mirifica, dekret o sdělovacích prostředcích, je dokument, který vznikl během Druhého vatikánského koncilu. Přijat byl v poměru 1960 proti 164 hlasům biskupů. Vyhlášen byl papežem Pavlem VI. 4. prosince 1963. Název dokumentu vychází z jeho prvních slov „Inter mirifica technicae artis inventa“ („Z podivuhodných technických vynálezů“).

Církev tímto textem reagovala na rostoucí vliv masových médií ve společnosti: „Matka církev dobře ví, že tyto prostředky při správném používání prokazují lidstvu velké služby, neboť velmi přispívají k osvěžení a vzdělání ducha a k šíření i upevňování Božího království. Církev také ví, že jich mohou lidé používat proti záměru božského Stvořitele a k vlastní škodě.“ Dokument, který má 24 bodů rozdělených do dvou kapitol, podpořil právo všech lidí na světě na přesné a necenzurované informace. Zároveň však apeloval na mravní odpovědnost novinářů, aby měli vždy na zřeteli obecné blaho. Zdůraznil také povinnost rodičů chránit děti před tiskovinami se závadným obsahem. Dekret vyzval k rozvoji katolicky orientovaného tisku a televizního i rozhlasového vysílání, sloužícího jako užitečný nástroj pastorace, a ke zvyšování mediální gramotnosti duchovních i laiků.

Jako důsledek tohoto dokumentu byla roku 1964 založena Papežská rada pro sdělovací prostředky. Katolická církev také od roku 1967 slaví neděli před Letnicemi jako Světový den sdělovacích prostředků.

Externí odkazyEditovat

Inter mirifica

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inter Mirifica na slovenské Wikipedii.