Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič, ukrajinsky Іларіон Юрійович Цурканович, Ilarion Jurijovič Curkanovyč, též Harion Curkanovič (12.[1] nebo 13. ledna[2][3][4] 1878 Davidivci - 1947[1] Praha), byl rusínský právník a novinář, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Karpatoruskou stranu práce malorolníků a bezzemků (takzvaná trudová strana).
| Ilarion Curkanovič | |
|---|---|
 Ilarion Curkanovič | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Karpatorus. str. trudová |
| Narození | 12. nebo 13. ledna 1878 Davidivci  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1947 Praha  Československo |
| Alma mater | Černovická univerzita |
| Profese | novinář a politik |
| Commons | Ilarion Curkanovič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se roku 1878 v obci Davidivci v Bukovině.[2][3][5] Pocházel z rodiny chudého zemědělce.[3] Studoval gymnázium v Černovicích a pak absolvoval (práva[6]) Černovickou univerzitu. Ač původem Rusín, orientoval se již od studentských let velkorusky a patřil k proruské, promoskevské části rusínské populace.[2] Od mládí se účastnil veřejného a politického života. Počátkem roku 1914 vydával v Černovicích noviny[3] Ruska pravda.[6] V roce 1911 kandidoval za velkoruský blok na Bukovinský zemský sněm (uváděn jako redaktor Curkanovič).[7]
Začátkem první světové války byl zatčen, vězněn ve Vídni a odsouzen pro rusofilské aktivity k trestu smrti. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 amnestován a odešel na území pozdějšího Československa. Bojoval za republiku na Slovensku. V květnu 1919 byl členem rusínské delegace, která v Praze vyhlásila připojení Podkarpatské Rusi k Československu.[6] Pak sloužil v Československé armádě.[5]
Patřil mezi zakladatele Karpatoruské strany trudové. V letech 1918-1919 podporoval Antona Beskida. Po roce 1939 žil v Praze, zemřel patrně koncem 40. let 20. století.[8]
Koncem 20. let se uvádí jako redaktor listu Ruska zemlja v Užhorodu.[6]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za ruský národní blok, který ve volbách utvořil koalici s Československou národní demokracií.[6] V senátu setrval do roku 1935.[9] Po větší část svého senátorského mandátu byl hospitantem v klubu Československé národní demokracie. Po jejím odchodu z československé vlády do opozice se ovšem s národními demokraty rozešel. V parlamentních volbách v roce 1935 kandidoval neúspěšně jako člen trudové strany na kandidátce Československé strany národně socialistické.[10]
Dílo editovat
- Reč' senatora I.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 16-go dekabrja 1930 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnom debaty, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1930 (Škol'naja pomošč')
- Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 18-go dekabrja 1931 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnoj debaty, Užgorod : Izdanije karpatorusskoj trudovoj partii, 1931 (Škol'naja pomošč')
- Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča, proiznesennaja im 20-go dekabrja 1933 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju diskussii nad gosudarstv. bjudžetom, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1933 (Škol'naja Pomošč')
- Ideové směrnice karpatoruských politických stran, Praha : Tiskový odbor Ú[středního] S[vazu] Č[eskoslov.] S[tudentstva], 1931
- Russkaja grammatika v sokraščeniji dlja učaščich i učaščichsja = Stručná mluvnice ruského jazyka, Praga, Knigoizdatel’stvo Chutor, 1946
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 50.
- ↑ a b c Lidové noviny, 12. 1. 1938, s. 2.
- ↑ a b c d Moravská orlice, 13. 1. 1938, s. 2.
- ↑ Jubilea. Národní politika. Leden 1938, roč. 56, čís. 11, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
- ↑ a b c d e Senátor Ilarion Curkanovič. Národní listy. Listopad 1929, roč. 69, čís. 305, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Sněmovní volby v Bukovině. Národní listy. Duben 1911, roč. 51, čís. 117, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Autonomie Podkarpatské Rusi jako politicko-právní problém v letech 1918 – 1919 (I.) [online]. robertpejsa.cz [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Přípravy k volbám na Podkarpatské Rusi. Národní listy. Duben 1935, roč. 75, čís. 115, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilarion Curkanovič na Wikimedia Commons - Ilarion Curkanovič v Národním shromáždění v roce 1930
