Tchädžo (Čoson)

král korejské dynastie
(přesměrováno z I Song-gje)

Tchädžo (korejsky 태조, 27. října 133524. května 1408), narozen jako I Song-gje (korejsky 이성계) a přejmenován I Dan (korejsky 이단), byl zakladatel a první král korejského státu Čoson, vládl v letech 13921398.

Tchädžo
King Taejo Yi 02.jpg
Rodné jméno이성계
Narození11. října 1335
Hamhung
Úmrtí24. května 1408 (ve věku 72 let)
Čchangdokkung
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníGonwonlung
Povolánívoják a vládce
ChoťSinui (1351–1391)
Sindok (do 1396)
Čchandok (do 1408)
Čongkjong (1398–1408)
Hwaui (1398–1408)
DětiČinan
Čongdžong
Ikan
Kjongsin
Höan
Tchedžong
… více na Wikidatech
RodičeI Čačchun a Uihje
RodIové
PříbuzníWanpchung, Jongseng, Čǒnghwa a Ǔian (sourozenci)
Funkcečosonský král (1392–1398)
PodpisTchädžo – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

I Song-gje pocházel ze severovýchodní Koreje, narodil se roku 1335. Korea byla do poloviny 50. let 14. století součástí mongolské říše Jüan a předkové I Song-gjea zaujímali vysoké posty v jüanské administrativě. Jeho otec I Dža-čchun byl generálem korejské armády, I Song-ge následoval jeho příkladu. Získal popularitu v úspěšných bojích s Mongoly, japonskými piráty wo-kchou útočícími na pobřeží, porazil armádu čínských protimongolských povstalců – rudých turbanů, která vtrhla do Koreje. Během 80. let se korejský dvůr rozdělil na dvě strany – skupinu v čele s generálem I Song-gjem, orientovanou na podporu čínské říše Ming, která vyhnala z Číny jüanské armády, a skupinu v čele s generálem Čchö Jongem, která dávala přednost podpoře jüanských Mongolů.

Spory I Song-gje vyřešil obrácením armády (která měla za úkol invazi do mingského poloostrova Liao-tung) proti hlavnímu městu, kde provedl státní převrat, odstranil opozici a dosadil nového krále Čchanga. Už následující rok ho vyměnil za krále Kongjanga, kterého ponechal na trůnu tři roky. Roku 1392 krále sesadil a sám nastoupil na trůn, přitom přejmenoval stát z Korjo na Čoson („Země jitřní svěžesti“).

Po nástupu na trůn navázal a udržoval diplomatické styky s okolními i vzdálenějšími státy, Japonskem a královstvím Rjú-kjú, Ajuthajou (v Thajsku), a zejména zlepšil vztahy s mingskou Čínou, i když mingský císař Chung-wu nespěchal s uznáním změn v Koreji.

Podporoval buddhismus. Reorganizoval armádu, když v zájmu převahy královské armády rozpustil vojska „silných domů“, výjimku měli pouze jeho synové, jejichž oddíly naopak posílil. Koncem 80. let provedl zemědělskou reformu, v níž zabavil a přerozdělil statky promongolské strany a navrátil státu nelegálně zcizené pozemky, roku 1390 nechal sestavit nový katastr, stanovil a omezil daně placené rolníky z půdy.

Roku 1392 jmenoval následníkem svého osmého syna I Pang-seoka. Roku 1398 však jeho pátý syn I Pang-won provedl státní převrat, zabil prvního ministra Čong Do-čona a přiměl otce k abdikaci. Trůn zprvu předal svému staršímu bratru I Pang-gwaovi (král Čongdžong), roku 1400 se králem stál sám (král Tchädžong).

I Song-gje zemřel roku 1408, znám je pod svým posmrtným jménem jako král Tchädžo.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тхэджо (ван Чосона) na ruské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat