Hvozdík kartouzek
Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) je vytrvalá bylina běžně rostoucí na suchých loukách a mezích a kvetoucí nachovými nebo tmavě růžovými květy. Řadí se do čeledi hvozdíkovitých (starší název silenkovité). V roce 1989 se stal německou Rostlinou roku.
 Hvozdík kartouzek | |
|---|---|
 Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Rod | hvozdík (Dianthus) |
| Binomické jméno | |
| Dianthus carthusianorum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Víceletá trsnatá rostlina. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, lysé a nahoře čtyřhranné. Listy čárkovité a špičaté, 2-5 mm široké (přízemní jsou užší), na okraji drsné, odstálé a na bázi krátce pochvovitě srostlé. Kvetoucí lodyhy jsou 10 až 50 cm vysoké. Na lodyze se z pravidla nachází jeden květ, občasně může být i více květů (svazeček 2-6 květů). Kalich je válcovitý, 14-18 mm dlouhý, lysý a nahoře červenohnědý s pěti trojbokými zuby. Koruna je červená, nachová, vzácně bílá, s pěti okvětními lístky, které jsou 6-12 mm dlouhé a vpředu zubaté. Tyčinek je 10, prašníky jsou tmavě fialové. Plodem je tobolka. Kvete od června do srpna.[1]
Výskyt editovat
Roste na výslunných skalách a svazích, na mezích, suchých trávnících, skalních stepích a v lesních lemech. V pásmu od nížin do podhůří po celém území ČR, a to v několika poddruzích.
Poddruhy editovat
- Jen na hadci roste vzácný hvozdík kartouzek hadcový (D. c. subsp. capillifrons).
- Hvozdík kartouzek sudetský (D. c. subsp. sudeticus) je úzce endemickým poddruhem Hrubého Jeseníku.
- Na hranicích ČR se Slovenskem a na Slovensku je k nalezení několik dalších poddruhů.
- Hvozdík kartouzek širokolistý (D. c. subsp. latifolius) roste od Boskovic (ČR) na východ. Na Slovensku se vyskytuje v okolí Topoľčan, Ráztočna u Prievidzy, Šútova u Martina a Malužnické v Nízkých Tatrách.
- Hvozdík kartouzek horský ("D. c. subsp. subalpinus") je endemit Karpat.
- Hvozdík kartouzek skalní ("D. c. subsp. saxigenus") je poddruhem rostoucím ve východních Karpatech. Na Slovensko vůbec nezasahuje, ovšem populace na Bukovských Vrchách se mu velmi blíží.
Lidové názvy editovat
Hvozdík kartouzek se pro zářivou barvu květů hojně používal do kytiček a věnců i k ozdobě, a i když není léčivý, má řadu lidových názvů, například:
- hvozdík slzička
- karafiat slzyčka
- planý karafiát
- slzičky
- slzičky P. Marie
Zajímavosti editovat
- Druhové jméno dostal údajně proto, že kartuziánští mniši tuto rostlinu dříve často pěstovali ve svých zahradách.
- Rostliny čeledi hvozdíkovitých se vyznačují tím, že obsahují saponiny, které ve svých kořenech obsahuje také hvozdík kartouzek.
- Nejčastějším opylovačem, díky zářivé barvě květu, jsou motýli.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dostál, Květena, str. 429n.
Literatura editovat
- J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
- D. Aichele/ M. Golteová-Bechtleová, "Co tu kvete?" . IKAR 1996
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvozdík kartouzek na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo hvozdík kartouzek ve Wikislovníku
