Otevřít hlavní menu

Ondřejovská hvězdárna je hlavní observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí. Nachází se na okraji obce Ondřejov, 35 km jihovýchodně od Prahy, v nadmořské výšce zhruba 500 m. V observatoři je instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší dalekohled v Česku.

Ondřejovská hvězdárna
Historická kopule hvězdárny
Historická kopule hvězdárny
Organizace Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Kód observatoře 557
Místo Ondřejov
Stát Česko
Souřadnice
Nadmořská výška 500 m n. m.
Založena 21. ledna 1898
Teleskopy Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově
Radioteleskop v Ondřejově
Ondřejov 0.65-m telescope
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní kód observatoře je 557.[1]

Obsah

HistorieEditovat

 
Hvězdárna bratří Fričů v Ondřejově, 1927

V roce 1898 zakoupil český amatérský astronom Josef Jan Frič na vrchu Manda těsně nad Ondřejovem pozemek pro stavbu své soukromé observatoře. Toto datum je považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře.[2]

S vlastní výstavbou observatoře se začalo až v roce 1905. Nejprve byla postavena centrální budova (fričův dům), po které následovaly zahradníkův domek, studovna a celkem čtyři pozorovací domky, po dvou na každé straně centrální plošiny.[2] Secesní budovy a kupole navrhl architekt Josef Fanta.

Frič hvězdárnu daroval československému státu dne 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi.

Roku 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, nyní nazývaný Perkův dalekohled. V té době byl 7. největším dalekohledem na světě; dosud je největším dalekohledem v Česku.

Měření a vybaveníEditovat

Oddělení meziplanetární hmoty zkoumá planetky pomocí 65cm dalekohledu (4. největší v ČR). Ondřejovská hvězdárna se mimo jiné zasloužila za objev několika stovek asteroidů. Další oblastí výzkumu je sledování meteoritů pomocí automatických kamer. Po úspěchu s příbramským meteoritem v roce 1959 začalo oddělení budovat nejprve národní a později evropskou síť meteorických kamer, z níž vznikla evropská bolidová síť. Mezi lety 1958 a 2006 se ke sledování využíval i meteorický radar,[3] který je umístěný na tzv. radarové louce. Mezi úspěchy astronomů z Ondřejova patří například určení dráhy a původu Čeljabinského meteoru.

 
Jeden z dalekohledů na hvězdárně

Hlavním nástrojem stelárního oddělení je výše zmíněný dvoumetrový Perkův dalekohled, který se používá k sledování záření hvězd pomocí spektrografů umístěných v Coudého ohnisku v suterénu budovy a s možností vzdáleného ovládání odkudkoliv.

Sluneční oddělení provozuje mimo jiné zenitový teleskop, solární spektrograf a dva sluneční radioteleskopy - z nichž nápadná je především desetimetrová radarová přijímací anténa umístěná poblíž přístupové cesty k dvoumetrovému dalekohledu. Je vybavena záznamovým zařízením a automatickým sledováním Slunce.

Zázemí a zajímavostiEditovat

Budovy hvězdárny jsou rozmístěny v prostoru zhruba 30 hektarů, plocha je zčásti využita jako ovocný sad a arboretum. Kromě pozorovacích stanovišť je k dispozici např. knihovna nebo přednáškové sály. V sousedství hvězdárny na vrchu Pecný (546 m n. m.) je umístěna geodetická observatoř Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i.[4] (VÚGTK), která je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země /CEDR a základnou pro kalibraci GNSS techniky s operačním centrem VESOG (výzkumné a experimentální sítě pro observace s GNSS).

Hvězdárna uchovává také československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci Eugene Cernan, velitel Apolla 17 a zatím poslední člověk, který na Měsíci zanechal stopy.

Další fotografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondřejov Observatory na anglické Wikipedii.

  1. List Of Observatory Codes [online]. Minor Planet Center [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 
  2. a b = SUCHAN, Pavel. Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu. astro.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. 
  3. Česká astronomická společnost. Rozhovor: Petr Pecina – Pozorování meteorů radarem. astro.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-16]. 
  4. Stránky Geodetické Observatoře Pecný. oko.pecny.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat