Husajn ibn Alí
Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Mohameda, zakladatele islámu. Byl jedním ze synů Mohamedovy dcery Fátimy a Alího, který je v sunnitské tradici považován za čtvrtého voleného chalífu, a v šíitské za prvního imáma. Sám Husajn je pak šíity považován za třetího imáma, přičemž druhý imám byl Husajnův bratr al-Hasan.[1]
| Husajn ibn Alí | |
 | |
| Narození |
8. ledna 626 nebo 10. ledna 626 Medína |
|---|---|
| Úmrtí |
10. října 680 (ve věku 54 let) Karbalá |
| Příčina úmrtí | Bitva u Karbalá |
| Místo pohřbení | Imam Husayn Shrine (32°36′59″ s. š., 44°1′56″ v. d.) |
| Národnost | Arabové |
| Manžel(ka) |
Layla bint Abi Murrah al-Thaqafi Umm Ishaq bint Talhah Shahrbanu Rubab bint Imra al-Qais |
| Děti |
Ali ibn al-Husayn Zayn al-'Abidin Ali al-Akbar ibn Husayn Ali al-Asghar ibn Husayn Sukayna bint Husayn Fatima al-Sughra bint al-Husayn Sakinah (Fatima al-Kubra) bint Husayn Kholat bint Husayn |
| Rodiče | Alí a Fátima |
| Příbuzní |
Umm Kulthum bint Ali, Ruqayya Mashhad, Zaynab bint Ali, Hasan ibn Alí, Hilal ibn Ali, Uthman ibn Ali, Abbas ibn Ali, Muhsin ibn Ali, Abdullah ibn Ali, Jafar ibn Ali a Muhammad ibn al-Hanafiyyah (sourozenci) Muhammad al-Baqir a Zayd ibn Ali (vnuci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poté, co zemřel Mu‘ávija, první vládce chalífátu z rodu Umajjovců, nárokovali si nástup na jeho místo jak Husajn, tak Mu‘ávijův syn Jazíd. Jazíd však nechal 10. října 680 Husajna zavraždit a s ním i celou jeho rodinu. Tento den patří mezi šíitskými muslimy dodnes mezi nejvýznamnější v roce.
ReferenceEditovat
- ↑ al-Husayn ibn 'Ali [online]. Encyclopaedia Britannica Online [cit. 2008-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
