Humiriovité

čeleď rostlin

Humiriovité (Humiriaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to stálezelené stromy a keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech a je rozšířena v tropické Americe a Africe.

Jak číst taxoboxHumiriovité
alternativní popis obrázku chybí
Vantanea obovata
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď humiriovité (Humiriaceae)
A.Juss., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Humirie Humiria balsamifera

PopisEditovat

Zástupci čeledi humiriovité jsou stálezelené keře a stromy s jednoduchými střídavými listy s drobnými palisty nebo bez palistů. Listy jsou celokrajné nebo zubaté, se zpeřenou žilnatinou. Usychající listy se zbarvují do černa. Kmeny mají často u paty malé a tlusté opěrné pilíře. Vnitřní vrstva kůry je obvykle charakteristicky červená. Řapíky listů jsou často na bázi zbytnělé. Květenství jsou většinou úžlabní, bohatá, latovitá, nejčastěji dichaziálně větvená. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, většinou nenápadné. Kališní lístky jsou částečně srostlé, korunní volné. Tyčinek je 10 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 až 8 (nejčastěji 5) plodolistů. Plodem je několikasemenná peckovice.


RozšířeníEditovat

Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v tropické Americe, pouze druh Sacoglottis gabonensis roste v rovníkové Africe v oblasti Guinejského zálivu. Většina druhů roste v nížinném deštném pralese Amazonie, případně na savanách. Největším rodem je Vantanea (16 druhů) a Humiriastrum (12 druhů).

Ekologické interakceEditovat

Semena humiriovitých jsou šířena plodožravými ptáky a savci.

TaxonomieEditovat

Čeleď byla v minulosti řazena do řádu Linales.

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Humirie Humiria balsamifera produkuje tzv. umiri balsam, používaný lokálně v lidové medicíně. Plody některých druhů (např. Endopleura uchi) jsou jedlé.

Seznam rodůEditovat

Duckesia, Endopleura, Humiria, Humiriastrum, Hylocarpa, Sacoglottis, Schistostemon, Vantanea[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Externí odkazyEditovat