Humiriovité
Humiriovité (Humiriaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to stálezelené stromy a keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy v bohatých latovitých květenstvích. Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech a je rozšířena v tropické Americe a Africe.
 Humiriovité | |
|---|---|
 Vantanea obovata | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | humiriovité (Humiriaceae) A.Juss., 1829 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Zástupci čeledi humiriovité jsou stálezelené keře a stromy s jednoduchými střídavými listy s drobnými palisty nebo bez palistů. Listy jsou celokrajné nebo zubaté, se zpeřenou žilnatinou. Usychající listy se zbarvují do černa. Kmeny mají často u paty malé a tlusté opěrné pilíře. Vnitřní vrstva kůry je obvykle charakteristicky červená. Řapíky listů jsou často na bázi zbytnělé. Květenství jsou většinou úžlabní, bohatá, latovitá, nejčastěji dichaziálně větvená. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, většinou nenápadné. Kališní lístky jsou částečně srostlé, korunní volné. Tyčinek je 10 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 až 8 (nejčastěji 5) plodolistů. Plodem je několikasemenná peckovice.
-
Květy Vantanea obovata -
Květenství Humiria balsamifera -
Plod Vantanea obovata
Rozšíření editovat
Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v tropické Americe, pouze druh Sacoglottis gabonensis roste v rovníkové Africe v oblasti Guinejského zálivu. Většina druhů roste v nížinném deštném pralese Amazonie, případně na savanách. Největším rodem je Vantanea (16 druhů) a Humiriastrum (12 druhů).
Ekologické interakce editovat
Semena humiriovitých jsou šířena plodožravými ptáky a savci.
Taxonomie editovat
Čeleď byla v minulosti řazena do řádu Linales.
Zástupci editovat
Význam editovat
Humirie Humiria balsamifera produkuje tzv. umiri balsam, používaný lokálně v lidové medicíně. Plody některých druhů (např. Endopleura uchi) jsou jedlé.
Seznam rodů editovat
Duckesia, Endopleura, Humiria, Humiriastrum, Hylocarpa, Sacoglottis, Schistostemon, Vantanea[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (anglicky)
Literatura editovat
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
- Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
- Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
- Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Humiriaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Humiriaceae ve Wikidruzích
