Hrabové je městská část města Bytča. Leží na severozápadě Slovenska, v Žilinském kraji, v Bytčianském okrese.

Hrabové
Poloha
Souřadnice
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Hrabové
Hrabové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Nachází se jižně od Bytče na levé straně Váhu v údolí Hrabovského potoka. Katastrální území Hrabové sahá východní částí do Súľovských skal a západní částí do Bytčianské kotliny.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Hrabové je v listině ostřihomského křižáckého kláštera z 6. října 1268. Do roku 1268 byl dědičným vlastníkem Juraj (v jazyce hun Gurgus) a jeho syn Bedeč (v jazyce hun Bedech). Je pravděpodobné, že tehdejší král Bela IV. nebo jeho otec Ondřej II. daroval Hrabové Jurajovi už před vpádem Mongolů do Uherska, který byl v letech 1241 - 42. Již v roce 1261 dali Juraj a Bedeč Hrabové do zástavy Altmanovi ( v jazyce hun Oltuman za 20 hřiven denárů. Později, když se Altman oženil s Jurajovou dcerou Helenou, natrvalo mu darovali Hrabové v roce 1268. Od té doby lze hovořit o dědičném vlastnictví Hrabovských. [1]

Až do zrušení poddanství v roce 1848 bylo Hrabové zemanskou vesnicí. Veškerá půda zde patřila zemanské rodině Hrabovskovců. Ještě v 14. století jim patřilo i tehdejší Hlboké nad Váhom. Hrabovskovci se velmi rychle rozdělili a rozšířili po celé Trenčínské župě.

Obec se stala městskou částí Bytče v roce 1971 spolu s dalšími okolními obcemi. [2]

Názvy obceEditovat

Obec dostala název pravděpodobně podle hrabového porostu, ve kterém se nacházela. V historii obce se používaly tyto názvy:

Počátkem 20. století byl v rámci Rakousko-Uherska úřední maďarský název obce Hrabó nebo i Rabó.

Kultura a zajímavostiEditovat

KaštelEditovat

Zámeček v Hrabové je původně renesanční stavba z roku 1690. Jeho jádro je o něco starší. Budova má půdorys ve tvaru L. Vestavěním nových příček a změnou vchodu se pozměnila původní dispozice při přestavbě v 20. století. Přízemí zámku je členěno vodorovnou rustikou, druhé podlaží obdélníkovými okny a nadokenní římsou. Na nároží se zachovaly dva půlkruhové kryté balkony. V přízemí jsou valené klenby s lunetami, na patře rovné stropy.

Od roku 1952 slouží zámeček jako domov důchodců.

KostelEditovat

V Hrabové byl postaven moderní kostel Sedmibolestné Panny Marie, vysvěcený v roce 1996.

KapleEditovat

Na cestě do Bytče stojí pozdě barokní kaple Panny Marie z konce 18. století. Renovovaná byla v letech 1909 a 2009. Kaple má čtvercový půdorys a uvnitř malé výklenky, kryté kulovou klenbou. Na průčelí je segmentově zakončený portál s půlkruhovým štítem.

Hospodářství a infrastrukturaEditovat

DopravaEditovat

Železniční stanice Bytča leží na čtyřkolejné elektrifikované trati ŽSR č. 120 Bratislava - Žilina. [3] Budova železniční stanice leží v katastrálním území Hrabová. Stanice byla postavena v roce 1883. V letech 1910 - 11 byla rozšířena o další kolej. Od roku 1918 je vedena Pamětní kniha železniční stanice Bytča. Najdeme zde záznamy o nehodách které se zde udály. Vzpomíná se zde i nehoda, při níž zemřel poslední vlastník Bytčianského zámku hrabě Baron Lothar Popper. [4] V roce 2017 byla rekonstruována a byla postavena rychlotrať.

Významné firmyEditovat

V současnosti (2009) v Hrabové působí firmy:

  • výrobce betonových prefabrikátů.
  • prodejce papírenských a kancelářských potřeb.
  • výrobce jednoúčelových strojů a zařízení.
  • Pila.

ŠkolstvíEditovat

V Hrabové se nachází mateřská škola. (První stupeň ZŠ byl do roku 2014 externím pracovištěm ZŠ Ulice Eliáše Lániho v Bytči, čemuž bylo přizpůsobeno i značení tříd od 1. C po 4. C. )

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrabové na slovenské Wikipedii.

  1. KOČIŠ, Jozef; CHURÝ, Slavko. Bytča 1378 - 1978. 1. vyd. Martin : Osveta, 1978.
  2. Bytča. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-8064-154-4. 
  3. Železničná stanica Bytča
  4. Nehody na železničnej stanici v Bytči. Žilinský večeník. Roč. XIII, čís. 10, s. 19. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat