Hovora
Hovora či Dovora († po 1003) byl služebník knížete Jaromíra, později lovčí ve Zbečně.
| Hovora | |
|---|---|
| Narození | 10. století |
| Úmrtí | po 1003 |
| Povolání | lovčí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hovora je poprvé zaznamenán v Kosmově kronice české.[1] Dále ho zmiňuje kupříkladu i Dalimilova kronika.[2]
Když na počátku roku 1003 vládnoucí kníže Vladivoj zemřel, byli mladší synové někdejšího knížete Boleslava II., kteří pobývali v Bavorsku, povoláni zpět do země, na knížecí stolec měl i za podpory římského krále Jindřicha II. usednout Jaromír. Rod Vršovců v čele s Kochanem se však s novým knížetem nespokojil, a proto ho vzali na vrch Velíz, kde ho nahého svázali a připoutali k zemi kolíky, následně přes něj na koních přeskakovali. Služebník Hovora, který uviděl, co se Jaromírovi stalo, se rychle vydal do Prahy pro přátele knížete, jež nakonec přispěchali na pomoc a Jaromíra vysvobodili. Za své zásluhy byl Hovora obdarován titulem lovčího, který náležel dvoru ve Zbečně, a k tomu byl dědičně povýšen do vrstvy svobodných a urozených.[3][4]
| „ | Služebník Hovora, vší chvály hodný přítel knížete, dosáhl té milosti za svou zásluhu, že bylo biřicovým hlasem všude po tvrzích provoláno, že Hovora sám i jeho rod budoucí mají být mezi zemany a urozenými na věky věkův. Mimo to dali mu hodnost lovčího, jež přísluší ke dvoru Zbečnu a kterou od té doby až dosud drží v pokoleních jeho potomci. | “ |
| — Kosmas[1] | ||
Pod vrcholem kopce Velízu nechal snad v roce 1005 kníže Jaromír postavit kapli z důvodu vděčnosti za záchranu života.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Kosmas. Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina. Praha: Melantrich, 1947. 228 s. Dostupné online. S. 59.
- ↑ Kronika tak řečeného Dalimila. Příprava vydání Marie Bláhová a Hana Vrbová; překlad Marie Krčmová. Praha: Svoboda, 1977. 240 s. S. 65–66.
- ↑ KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Praha: Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0. S. 32.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 353.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012) Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5. S. 184.
Literatura editovat
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012) Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.