Ius regale montanorum
Ius regale montanorum (česky Právo královské horníků, resp. Královské horní právo,[1] starší češtinou Právo královské hornikuov[2] či Právo královské horničie[3]), známý také jako Constitutiones iuris metallici, byl horní zákoník a mincovní reforma vydaná v roce 1300 králem Václavem II.
.jpg)
.jpg)
Zákoník je psán latinsky a skládá se ze čtyř knih. První pojednává o osobách v hornictví, druhá a třetí o horách a čtvrtá o soudech.[4]
Zákoník upravoval podmínky pro těžbu a zpracování stříbra. Například přesně stanovil podíl krále na těžbě a ražbě stříbra či zavedl novou minci Pražský groš. Obsahoval také pravidla k zajištění bezpečnosti práce, předpisy o výplatě mezd, délce pracovní doby a také protikoaliční předpisy, zakazující horníkům a kovářům samostatně se organizovat ve spolcích.
Tento zákoník, vydaný za pomoci právníků z Itálie (hlavní podíl na vytvoření zákoníku měl Gozzius z Orvieta), byl na svou dobu velice pokrokový. Vycházel ze starších horních zákonů, především z jihlavských, ale výrazně je reformoval mj. také podle římského práva a nových zkušeností.[4] Zákoník byl díky svým ustanovením, jež zatím neměla obdoby, přeložen do mnoha jazyků a byl používán v mnoha zemích světa. V 16. století došlo k značnému omezení jeho právní relevance, zejména v souvislosti s vydáním jáchymovského řádu roku 1548. Přesto si v několika historicky s ním spjatých revírech nadále udržel významné postavení, byl několikrát reformován (naposledy ve větším rozsahu roku 1604 Rudolfem II.) a praxi některých horních úřadů sloužil až do 19. století. V zemích Koruny české tak Ius regale montanorum ztratilo svou platnost až v roce 1854, kdy byl vydán nový rakouský horní zákoník.[5]
Nejstarší souhrnný německý překlad zákoníku vznikl v letech 1406–1407 zásluhou jihlavského písaře Jana z Gelnhausenu. Do češtiny pak byl přeložen později v průběhu 15. století.[4] Poprvé jej do češtiny přeložil Petr Přespole v roce 1460.[6]
V roce 2000 se k výročí 700 let od vydání zákoníku a provedení reformy konalo v Kutné Hoře pásmo akcí (probíhající od dubna do září), složené z událostí kulturního i vědeckého charakteru (koncerty, konference, otevření památek a muzejních expozic apod.).[7]
Edice
editovat- JIREČEK, Hermenegild. Codex juris Bohemici. Svazek I. Praha: [s.n.], 1867. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-23. Kapitola Jus regale montanorum, s. 265–435. (latina, čeština) Archivováno 23. 6. 2015 na Wayback Machine.
- ZYCHA, Adolf. Das böhmische Bergrecht des Mittelalters auf der Grundlage des Bergrechts von Iglau. Berlin: [s.n.], 1900. (němčina)
- BÍLEK, Jaroslav. Ius regale montanorum: Právo královské horníkuov. Kutná Hora: [s.n.], 1978.
Reference
editovat- ↑ Právo královské horníků (Královské horní právo, Ius regale montanorum) [online]. Manuscriptorium [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav. Ius regale montanorum: Právo královské horníkuov. Kutná Hora: [s.n.], 1978. S. 27.
- ↑ JIREČEK, Hermenegild. Codex juris Bohemici. Svazek I. Praha: [s.n.], 1867. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-23. Kapitola Jus regale montanorum – Právo královské horničie, s. 265. (latina) Archivováno 23. 6. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ a b c HUSA, Václav: Naše národní minulost v dokumentech. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1954: s. 75. Zde je i jako ukázka textu zákoníku otištěná 16. kapitola první knihy.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav. Ius regale montanorum: Právo královské horníkuov. Kutná Hora: [s.n.], 1978. S. 7.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav. Ius regale montanorum: Právo královské horníkuov. Kutná Hora: [s.n.], 1978. S. 14–15.
- ↑ Ius Regale Montanorum – 700 let královského horního zákoníku a mincovní reformy Václava II. [online]. Kutná Hora: Stříbrná Kutná Hora, o.s., rev. 2000-08-22 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online.
