Otevřít hlavní menu

Horní Dlouhá Loučka (zámek)

zámek v okrese Olomouc

Zámek Horní Dlouhá Loučka v Dlouhé Loučce na Olomoucku pochází z počátku 18. století.

Zámek Horní Dlouhá Loučka
Zámek Horní Dlouhá Loučka kolem roku 1900
Zámek Horní Dlouhá Loučka kolem roku 1900
Základní informace
Současný majitel Elitex strojírna, s.r.o. (zámek)
Obec Dlouhá Loučka (park)
Poloha
Adresa č. p. 440, Dlouhá Loučka, ČeskoČesko Česko
Ulice Na Křivou
Souřadnice
Zámek Horní Dlouhá Loučka
Zámek Horní Dlouhá Loučka
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40141/8-1784 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jde o volně stojící dvoupatrovou budovu obdélného půdorysu s bočními křídly, se sedlovou a mansardovou střechou, krytou dříve břidlicí. Barokní zámek byl před rokem 1838 rozsáhle klasicistně přestavěn a v letech 18381839 doplněn o empírovou kapli sv. Alžběty (s půlkruhovým kněžištěm a lodí na obdélném půdoryse), přiléhající k severnímu nárožnímu útvaru.

V roce 2014 z něj byla sňata památková ochrana, chráněn je nadále již pouze park a ohradní zdi.[1] V dubnu 2017 se v délce několika desítek metrů zřítila jedna z hlavních zdí.

HistorieEditovat

V roce 1623 získal Řád německých rytířů hrad Sovinec s Horní Dlouhou Loučkou. V roce 1707 získal i Dolní Dlouhou Loučku a obě obce spojil v jednu. Vedle několika dalších patřila do sovineckého panství také tvrz v Horní Dlouhé Loučce. Tu v druhé polovině 17. století přebudovali rytíři na barokní zámek.

Původně barokní zámek nechal v letech 17081709 vystavět velmistr Řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu. Podélně orientovaný zámek sloužil správě panství, seminaristům i jako nemocnice pro Řád německých rytířů - Německý řád.

Za napoleonských válek sloužil zámek jako lazaret, disponující 600 lůžky. Kolem roku 1830 byl klasicistně upraven a o devět let později k němu byla přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty.

Jako lazaret sloužil i za první světové války. Svou špitální náplň zde Německý řád demonstroval přeměnou zámku v nemocnici. Z příkazu velmistra Řádu arcivévody Evžena byl dán k dispozici nemocným a raněným vojákům jako záložní vojenská nemocnice (Hoch- und Deutschmeister schloss - Reservespital) pod vedením místního vrchnostenského lékaře Dr. Adolfa Baldriana. Asistoval mu Dr. Schmitz z uničovské nemocnice. Již v listopadu 1914 přišli první ranění a nemocní. V lednu 1915 zde byla zřízena zmíněná vojenská rezervní nemocnice. Počet pacientů často přesahoval 100 osob. Ošetřovatelskou péči zastávalo pět německých řádových sester, jejichž horlivá, obětavá činnost udělala na Dr. Schmitze ten nejlepší dojem. Ač jinověrec, zasadil se pro povolání sester Německého řádu do uničovské nemocnice. V letních měsících zde pak bylo ubytováno až 2000 vojáků.

Koncem 19. století kolem zámku vznikl asi dvouhektarový park. Původně se část parku využívala jako zeleninová zahrada a nechyběla zde ani oranžerie. Později byl park upraven do anglického stylu. V té době sloužil i raněným vojákům, kteří zde pobývali. Rostou zde místní dřeviny i exotické či méně obvyklé stromy. Našli bychom tady například jinan dvoulaločný, katalpu trubačovitou, liliovník tulipánokvětý a další stromy a keře. Zámecký park dnes slouží díky vybudovanému pódiu místním oslavám pod širým nebem. Od roku 2015 je možné zde sportovat na discgolfovém hřišti.

Po roce 1918 byl zámek upraven na rezidenci kardinála a olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště po jeho abdikaci.[2]

V letech 1920–1923 býval v zámku prázdninový tábor českých dětí z Olomouce. V roce 1922 otevřely sestry Německého řádu v 1. a 2. patře zámku školu domácího hospodářství, která zde existovala až do Velikonoc 1939. V lednu 1925 byla v 1. patře severního pavilonu v sousedství zámecké kaple otevřena z podnětu řídícího učitele mateřská škola vedená jednou z řádových sester od roku 1939 do roku 1945.

Za 2. sv. války byl zámek řádu zkonfiskován nacisty a řád jako takový zrušen. Byl zde zřízen zajatecký důstojnický tábor VIII H/H, kde byli v letech 1940–1942 umístěni převážně francouzští váleční zajatci, podobně jako na blízkém hradě Sovinci. Byli mezi nimi i nadaní výtvarníci, kteří zámek vyzdobili nástěnnými malbami al secco (hlinitými barvami na suchou omítku) kolem roku 1941. Zajatci chodili také na pobožnosti do zámecké kaple. V zámku bylo internováno v závěrečných letech války několik amerických vojáků, pravděpodobně sestřelených letců.

Po válce zde Německý řád opět působil, ale z důvodu státního zásahu proti klášterům, se 29. dubna 1950 musely sestry přestěhovat do mateřské školy.[3]

Později byl objekt znárodněn a sloužil mnoha různým účelům.[4] V roce 1962 byl zámek prohlášen kulturní památkou a byl ve vlastnictví státu. Své sklady tu měl později velkoobchod obuvi Svit Gottwaldov. V prosinci roku 1985 komplex vyhořel. Požár nepostihl novobarokní kapli sv. Alžběty. Velkoobchod zámek provizorně zastřešil, od té doby zámek chátral. Postupně odtud mizely balustrády, mříže a další vzácné věci. V roce 1990 získal budovu soukromý majitel, od roku 1996 ji převzal velkoobchod obuvi.

 
Zámek Horní Dlouhá Loučka

Památka vystřídala několik majitelů např.

  • velkoobchod obuvi Svit Gottwaldov
  • soukromý vlastník
  • velkoobchod obuvi Svit Zlín
  • Konsolidační banka
  • realitní kancelář MB Reality
  • Elitex strojírna, s.r.o., Zlín

Zámek byl nabízen obci za symbolickou jednu korunu. Zastupitelstvo však návrh odmítlo s tím, že jen náklady na částečnou demolici zámku převyšují roční rozpočet obce. Majitel zámku později požádal Ministerstvo kultury, aby zámek vyškrtlo ze seznamu nemovitých kulturních památek, čemuž bylo 28. dubna 2014 vyhověno.

Zámku, který se nevzpamatoval z následků požáru, hrozí zřícení nebo zbourání, a patří tak k nejohroženějším v České republice. V dubnu 2017 se v délce několika desítek metrů zřítila jedna z hlavních zdí. [5] Zchátralý zámek nakonec přece jen získala obec. V roce 2019 byla dokončena studie, podle které by v objektu mohly vzniknout startovací byty a byty s pečovatelskou službou. Náklady na tuto investici by však činily kolem 100 miliónů korun, což značně přesahuje možnosti obce.[6]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-12]. Identifikátor záznamu 152195 : zámek, z toho jen: park, ohradní zdi. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. SPURNÝ, Aleš. Zanikající zámek v Dlouhé Loučce. Rozhlas.cz [online]. Dostupné online. 
  3. † Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalemské † (sestry Řádu německých rytířů) pronásledování a proces. Deutscher-Orden.cz [online]. Dostupné online. 
  4. Zámek Dlouhá Loučka - "NEpovedená" privatizace. Deutscher-Orden.cz [online]. Dostupné online. 
  5. KAMENSKÝ, Stanislav. VIDEO: Zámek čekal na záchranu marně třicet let, první část se zřítila. iDNES.cz [online]. 2017-4-10. Dostupné online. 
  6. TAUBEROVÁ, Daniela. Byty místo komnat? Zchátralý barokní zámek na Olomoucku hledá nové využití. Deník.cz [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat