Hoštice u Volyně (železniční zastávka)
Hoštice u Volyně jsou železniční zastávka na katastru obce Přechovice, přibližně 1,5 kilometru jihozápadně od jihočeské obce Hoštice. Zastávka se nachází na neelektrizované železniční trati Strakonice–Volary. Situovaná je u křižovatky, na níž ze silnice I/4 odbočuje východním směrem komunikace do Hoštic. Do 9. prosince 2017 zde provozovaly pravidelnou osobní dopravu České dráhy, od 10. prosince převzalo tuto dopravu GW Train Regio.[1]
Hoštice u Volyně | |
---|---|
železniční zastávka v srpnu 2024 | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Obec | Přechovice |
Souřadnice | 49°11′14,28″ s. š., 13°53′35,16″ v. d. |
Hoštice u Volyně | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 750422 |
Trať | Strakonice–Volary |
Nadmořská výška | 435 m n. m. |
V provozu od | 15. října 1893 |
Dopravní koleje | 1 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis zastávky
editovatZastávka je jednokolejná s nástupištěm umístěným na východní straně od kolejiště. Na jeho východní straně je zbudován zděný přístřešek. Jižně od zastávky se na silnici do Hoštic nachází železniční přejezd zabezpečený pouze výstražnými kříži.
Zastávka ve filmu
editovatDo povědomí veřejnosti vstoupila tato železniční zastávka uměleckým ztvárněním v české filmové komedii Slunce, seno, jahody z roku 1983. Pokyn filmové průvodčí: „Hoštice, ale nezastavujeme, máme zpoždění, vystoupíte si až ve Volyni!“ se stal lidovou hláškou.[2]
Fotogalerie
editovat-
Přístřešek železniční zastávky
-
Staniční nápis
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Obrazem: Dráhy se loučí se Šumavou, zavřou pokladny, depo pronajaly konkurenci [online]. 2017-12-03 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online.
- ↑ Slunce seno – hlášky [online]. Alsace, 2007-06-12 [cit. 2013-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštice u Volyně na Wikimedia Commons