REPUBLIKA (Slovensko)
REPUBLIKA je politické hnutí působící na Slovensku. Předsedou hnutí je od března 2021 Milan Uhrík.
Republika | |
---|---|
![]() | |
Zkratka | REPUBLIKA |
Datum založení | 12. července 2001 |
Předseda | Milan Uhrík |
Místopředseda | Milan Mazurek Miroslav Suja Ondrej Ďurica |
Zakladatel | Ivan Gašparovič |
Sídlo | Kopčianská 3756/10 851 01 Bratislava |
Rozkol od | Hnutie za demokratické Slovensko |
Ideologie | národní konzervatismus euroskepticismus |
Politická pozice | krajní pravice |
Evropská strana | Aliance pro Evropu národů |
Počet členů | cca 50 (2018) |
Barvy | |
Oficiální web | hnutie-republika.sk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Strana byla založena v roce 2002. Jedním ze zakladatelů strany a jejím prvním předsedou byl Ivan Gašparovič. Poté, co byl v roce 2004 s podporou HZD zvolen v přímé volbě občany za prezidenta Slovenské republiky, se předsedou strany stal Jozef Grapa.
Představitelé strany se rozhodli, že po neúspěšných jednáních se Směrem-SD o fúzí, která probíhala na konci roku 2009, bude strana po březnovém republikovém sjezdu rozpuštěna. Zároveň doporučili sympatizantům HZD, aby v nadcházejících parlamentních volbách podpořili stranu Směr-SD.
V roce 2018 se stal předsedou strany Peter Marček, tehdejší poslanec strany Sme rodina. Strana dostala nový název Hlas ľudu a neúspěšně kandidovala v několika volbách. V roce 2021 stranu převzali někteří bývalí členové a poslanci ĽSNS po sporech s Marianem Kotlebou, předsedou se stal Milan Uhrík. Strana tak získala zastoupení v Národní radě SR a byla přejmenována na REPUBLIKA.
VedeníEditovat
Vedení hnutí REPUBLIKA bylo zvoleno na kongresu strany v roce 2021:
- Milan Uhrík – předseda
- Ondrej Ďurica – místopředseda
- Milan Mazurek – místopředseda
- Miroslav Suja – místopředseda
- Marián Ďuriš – člen predsednictva
- Peter Marček – člen predsednictva
- Ján Kecskés – generální manažer
PředsedovéEditovat
- Ivan Gašparovič: (2002 – 2004)
- Jozef Grapa: (2005 – 2018)
- Peter Marček (2018 – 2021)
- Milan Uhrík (od 2021)
Volební výsledkyEditovat
Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, v kterých sa zúčastnila strana HZD.
Rok voleb | Volby do | Počet hlasů (v %) | Počet mandátů | Umístění | Parlamentní postavení |
---|---|---|---|---|---|
2002 | Národní rada SR | 3,28 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
2004 * | Evropský parlament | 1,69 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
2006 | Národní rada SR | 0,63 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
* Strana se zúčastnila voleb ve volební koalicí s Lidovou unií.
Volební preferenceEditovat
Volební preference strany v procentech podle Statistického úřadu SR do března 2009. (Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politické straně.) Od dubna 2009 preference podle agentury Focus.
Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5% potřebné na vstup do parlamentu.
Rok | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2004 | . | . | . | . | . | . | 3,1 | 4,0 | 3,3 | 4,1 | 3,3 | 2,2 |
2005 | 2,5 | 2,0 | 2,8 | 2,1 | 1,6 | 2,2 | 1,7 | 2,7 | 2,6 | 2,3 | 3,3 | 2,7 |
2006 | 2,2 | 2,4 | 2,6 | 1,3 | 1,5 | 2,3 | 1,2 | 1,0 | 1,2 | 0,8 | 1,6 | 1,1 |
2007 | 0,6 | 1,2 | 0,9 | 0,7 | 1,0 | 0,9 | 1,5 | 0,9 | 1,7 | 0,8 | 0,8 | 1,0 |
2008 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,5 | 1,7 | 0,8 | 1,5 | 0,9 | 1,2 | 0,5 | 2,2 | 0,9 |
2009 | 1,2 | 1,2 | 0,7 | 2,0 | 1,1 | 1,9 | . | 0,3 | 1,2 | 0,7 | 0,3 | 0,9 |
2010 | 0,8 | 1,0 | . | . | . | . | . | . | . | . | . | . |
Dle průzkumu z října 2021 měla REPUBLIKA vyšší preference než samotná ĽSNS, ze které odešla většina současného předsednictva strany.[1]
ReferenceEditovat
- ↑ KERN, Miro. Ľavicovejší, s vyšším vzdelaním a s lepšími platmi – kto sú voliči Republiky a čím sú iní než kotlebovci. Denník N [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky)