Hnilec (okres Spišská Nová Ves)

obec na Slovensku

Hnilec je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Hnilec
Hnilec – znak
znak
Hnilec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška669 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Hnilec
Hnilec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha27,1 km²
Počet obyvatel414 (2021)[1]
Hustota zalidnění15,3 obyv./km²
Správa
Vznik1290
Oficiální webwww.hnilec.ou.sk
Telefonní předvolba053
PSČ053 75
Označení vozidel (do r. 2022)SN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

editovat

Obec se nachází ve Slovenském rudohoří, v údolí řeky Hnilec, pod masivem Babiné, Súľovej, Velké a Malé Knoly. Vznikla po roce 1290, původně šlo o hornickou obec.

Sousední obce

editovat

Gemerská Poloma, Hnilčík, Mlynky, Nálepkovo, Vlachovo

Dělí se na: Garbovňa, Kút, Delava, Maša, Gapel, Pumplovka, Hamer, Kolónia, Huta, Trosky.

Vodní toky

editovat

Vodní plochy

editovat

V blízkosti se nachází známá vodní nádrž Palcmanská Maša.

Historie

editovat

Vznikla po roce 1290 jako hornická obec. Její obyvatelé pracovali na výstavbě železniční trati MargecanyČervená Skala. V období SNP se obyvatelé aktivně zapojili do partyzánského hnutí.

Působil zde Štefan Mišík (1843–1919), historik a etnograf bojující za slovenskou národní samostatnost. Za rakousko-uherské monarchie byl Hnilec rozdělen na Gemerský a na Spišský. Gemerský tvořily dvě osady: Ondrášová a Nový Svet, které později splynuly. Spišský Hnilec patřil k Spišské Nové Vsi jako její osada. Hranicí mezi Gemerským a Spišským Hnilcem tvořila řeka Hnilec. V roce 1926 se gemerská a spišská část spojily, nadále však patřily k Spišské Nové Vsi až do roku 1954, kdy se Hnilec osamostatnil.

Staré a cizí názvy obce

editovat
  • 1315 Guinicz
  • 1920 Hnilec
  • maďarský název: Nagyhnyilec

Obyvatelstvo

editovat
  • počet obyvatel: 547

Vývoj obyvatelstva od roku 1869

editovat
Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 555 -
1880 565 60
1890 502 64
1900 438 84
1910 408 83
1921 653 121
1930 707 137
1950 635 89
1961 1 128 216
1970 1 095 238
1980 868 236
1991 583 181
2001 545 161

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (2001)

editovat
Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 514 94,3
Řeckokatolická církev 1 0,2
Bez vyznání 18 3,3
Ostatní a nezjištěné 12 2,2

Obyvatelstvo podle národnosti (2001)

editovat
Počet obyvatel %
slovenská 518 95,0
maďarská 1 0,2
rómská 20 3,7
ostatní a nezjištěná 6 1,1

Kultura a zajímavosti

editovat

Památky

editovat

Barokní kaštieľ

editovat

Kaštiel byl postaven v druhé polovině 18. století, přestavěn a upraven byl ve 20. století. Vícepodlažní budova obdélníkového půdorysu s dvojosovým, nesouměrným rizalitem. Místnosti v prvním podlaží jsou zaklenuty pruskou klenbou s pásy.

Katolický kostel Panny Marie

editovat

Kostel byl postaven v letech 18941897 v pseudogotickém slohu. Jednolodní dispozice s polygonálním uzávěrem, zákristie s rovným stropem, představěná trojpodlažní věž. Presbyterium je zaklenuto valenou klenbou, loď pseudogotická křížovou žebrovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z téhož období jako budova kostela.

Pomníky

editovat
  • Pomník padlým vojákům v druhé světové válce, který se nachází nad železniční stanicí.
  • Pamětní desky Štefana Mišíka (1843–1919), kněze, historika a etnografa, umístěné na farské budově a u silnice směrem na Grajnár, na skalní stěně vedle cesty.
  • Běh na lyžích má bohatou historii a několik významných ocenění na celoslovenských soutěžích.
  • Fotbalové turnaje, které jsou organizovány přes letní prázdniny. Multifunkční hřiště slouží od roku 2010.

Školství

editovat

Základní i mateřská škola byla uzavřeny kvůli nedostatku žactva.

Osobnosti

editovat
  • Štefan Mišík (1843–1919), historik a etnograf, pamětní deska na budově fary a na skále u silnice na Grajnár.

Reference

editovat
  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.

Externí odkazy

editovat

(slovensky)