Hideki Tódžó

japonský politik a generál

Hideki Tódžó (japonsky 東條 英機, Tódžó Hideki; 30. prosince 1884, Tokio23. prosince 1948, Tokio) byl japonský generál a politik. Je také znám pod přezdívkou „Břitva“ (japonsky カミソリ, Kamisori).

Hideki Tódžó
HidekiTojoColor.jpg
Narození30. prosince 1884
Kódžimači
Úmrtí23. prosince 1948 (ve věku 63 let)
Věznice Sugamo
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníHřbitov Zóšigaja
Svatyně Jasukuni
Tichý oceán
NárodnostJaponci
Alma materAkademie japonské císařské armády
Army War College
Povolánípolitik, diplomat a důstojník
OceněníŘád vycházejícího slunce 1. třídy (1940)
Řád zlatého luňáka (1940)
velkokříž Řádu bílé růže (1942)
Řád Chula Chom Klao
Řád posvátného pokladu
… více na Wikidatech
Politická stranaTaisei Jokusankai
Nábož. vyznánídžódo šinšú
Manžel(ka)Kacuko Itóová
DětiTeruo Tódžó
Tošio Tódžó
Makie Tódžóová
RodičeHidenori Tódžó a Čitose Tódžóová
PříbuzníJúko Tódžóová (vnučka)[1]
Šigeru Sugijama (zeť)
Hidemasa Koga (zeť)
Rjúiči Takamori (zeť)
Funkcejaponský premiér (1941–1944)
PodpisHideki Tódžó – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hideki Tódžó je japonské jméno, v němž Tódžó (東條) je rodové jméno.

ŽivotEditovat

Narodil se v Tokiu 30. prosince 1884. Byl synem důstojníka japonské císařské armády a dcery buddhistického kněze.

V 15 letech nastoupil do vojenské přípravky a absolvuje vojenskou službu v Mandžusku. Po jejím skončení nastoupil na vojenskou akademii, kterou absolvoval v roce 1905. Po I. světové válce sloužil jako vojenský přidělenec ve Švýcarsku a Německu. Když se roku 1922 vracel zpět do Japonska, strávil nějaký čas v USA.

V letech 1935–1937 vedl tajnou policii Kempeitai.[2] Roku 1937 byl jmenován náčelníkem štábu Kuantungské armády v Mandžusku a o rok později byl jmenován náměstkem ministra války. Díky zvláštnímu výnosu císaře Hirohita mohl souběžně vykonávat civilní (náměstek) i vojenské (generál) funkce. V letech 19401941 byl ministrem války. 17. října 1941 rezignuje premiér princ Fumimaro Konoe. Tódžó nastoupil na jeho místo a setrval v něm do roku 1944, kdy byl donucen k rezignaci po pádu ostrova Saipan. Po japonské kapitulaci 2. září 1945 se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu zastřelením a byl zatčen spojenci. V Tokijském procesu jej soudní tribunál uznal vinným z válečných zločinů. Byl odsouzen k trestu smrti a 23. prosince 1948 v Tokiu oběšen.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online. [cit. 2019-09-03]
  2. Kempeitai [online]. The Pacific War Online Encyclopedia [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat