Helvétská zóna, H. systém nebo helvetikum, ve Francii Dauphinoiská zóna je externí strukturní zóna Alp. Tvoří ji hercynsky konsolidovaný šelf Evropské platformy skládající se z krystalinika a autochtonního obalu zvrásněný spolu s horninami Tethysového původu, které byly do oblasti přesunuty ve formě příkrovů.

Helvétská zóna tvoří hlavně rozsáhlé masivy krystalinika a vytváří první z vysokých Alpských hřebenů. Nachází se zejména v Západních Alpách. V Švýcarsku horniny helvetika vystupují na povrchu na severní straně Alp v masivu Aar a Gotthard. Zde vznikly i 3 vrásové příkrovy Morcle (spodní) a Diableret (střední) a Wildhorn (vrchní)[1]. Ve Francii tvoří prakticky celé Francouzské Alpy s masivy Aiguilles Rouges, Ecrins, Mont Blanc, Belledonne, Mercantour, Pelvoux a Argentera[2]. V Německu podobně jako ve Východních Alpách v Rakousku tvoří helvetikum rovný pás, který postupně přechází do grestenské jednotky.

Označení helvetikum, dříve také helvetidy je odvozeno od latinského názvu Švýcarska, kdysi Helvetica.

Členění editovat

Helvétská zóna se skládá z řady tektonicky odlišných jednotek. Helvétské příkrovy jsou skupinou příkrovů přesunutých až do oblasti alpské předobloukové tzv. Molasové pánve a pohoří Jura severně od Alp, v jejich předpolí. Tvoří je druhohorní mořské sedimenty, hlavně vápence, slíny a břidlice. Tyto příkrovy jsou kompletně odlepené od svého původního podloží. K tomuto odlepení došlo během miocénu[3].

Helvétské příkrovy jsou přesunuty přes infrahelvetikum, což je dobře patrné zejména ve východním Švýcarsku. Infrahelvétsky komplex se skládá z autochtonních druhohorních sedimentů (obal) ležících na starším hercynském krystaliniku. Autochtonní druhohorních obal je shodný s horninami helvétského příkrovů. Obal se usazoval severněji jako příkrovy, které ho v současnosti překrývají, na mělčím šelfu nebo kontinentálním svahu. Infrahelvetikum je samo deformované a zvrásněné na místech starší hercynské deformace. V průběhu druhohor a třetihor došlo na mnoha místech k vyklenutí masivů[2]. Tyto vytvořily rozsáhlé antiklinární, zejména na jižní případně ve Francii i na východní straně helvétské zóny.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helvétska zóna na slovenské Wikipedii.

  1. Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984. Historická a stratigrafické geologie. SPN, Bratislava, 541 s.
  2. a b Coward, M, Dietrich, D., 1989; Alpine tectonics - an overview. Geological Society, London, Special Publications, 45, s. 1-29
  3. S.M. Schmid: Regional tectonics: from the Rhine Graben to the Po plain, a summary of the Tectonic evolution of the Alps and their forelands Archivováno 19. 12. 2005 na Wayback Machine. přístup 24.8.2008