Otevřít hlavní menu

Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 americkou raketou, určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.[2]

Helios 1
Helios spacecraft.jpg
COSPAR 1974-097A
Katalogové číslo 7567
Start 10. prosince 1974
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Titan 3E Centaur D-1T
Stav objektu na heliocentrické dráze, již nesledován
Zánik Zánik
Zánik ne
Provozovatel Německo
Výrobce Německo
Druh sonda pro výzkum Slunce
Hmotnost 370 kg[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Základní informaceEditovat

Program této sondy a celého programu Helios byl určen pro výzkum prostoru v okolí Slunce. Sonda byla vyrobená v Německu, programovou náplň všech dvanácti experimentů připravili vědci NSR a USA. Sonda dostala přidělené označení COSPAR 1974-097A. Při svém letu byla stabilizována pomalou rotací. Povrch tělesa sondy byl pokryt z 50% slunečními bateriemi a z 50% odrazovými ploškami, které záření způsobující zahřívání sondy při průletu blízko Slunce odrážely. Hmotnost sondy je 370 kg.

Průběh letuEditovat

S pomocí nové rakety Titan 3E Centaur D-1T sonda odstartovala ráno 10. prosince 1974 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA na heliocentrickou dráhu. Oběžná doba byla nastavena na 190 dní, dráha ležela v rovině ekliptiky ve vzdálenosti 0,309 až 0,985 AU od Slunce. Počáteční rychlost byla vůči Zemi 13,82 km/s.

Zhruba po 13 hodinách letu byly vyklopeny výsuvné tyče, aktivovány všechny přístroje a sluneční baterie. Rotační osa kvůli radiovému spojení se Zemí byla upravena do kolmice k rovině dráhy.

Po třech měsících letu, při prvním průletu periheliem dráhy dne 15. března 1975 díky gravitaci dosáhla rekordní rychlosti 64,7 km/s.[2] V té době byla od Slunce vzdálena 46 milionů km. Později se dostala do zákrytu Sluncem a bylo s ní tak přerušeno krátkodobě spojení, poté se jej podařilo obnovit a sonda dál předávala řadu let informace získané měřením na Zemi. Některá data zpracovávala i Československá akademie věd.

Plánovaná životnost systémů sondy byla tři měsíce, pracovala však mnohem déle. Sonda Helios 1 přestala reagovat na povely ze Země teprve po 12 letech, začátkem roku 1986.[3] V současné době se Helios 1 nachází na heliocentrické dráze a objekt již není sledován.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VÍTEK, Antonín. 1974-097A - Helios 1 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-28]. Dostupné online. 
  2. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Mezinárodní spolupráce, s. 279. 
  3. KIPPENHAHN, Rudolf. Odhalená tajemství Slunce. [s.l.]: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0805-3. S. 231. 

Externí odkazyEditovat