Hasan Hodžić

bosenský pedagog

Hasan Hodžić (1873 Ljubija, okres Prijedor, osmanská říše29. listopadu 1936 Sarajevo, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský pedagog bosňáckého původu.

Hasan Hodžić
Narození 1873
Úmrtí 29. listopadu 1936 (ve věku 62–63 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Základní a Učitelskou školu dokončil v Sarajevu. Nato získal místo pomocného učitele v základní škole Prijedoru (od 1894[1]). Jako stupentista Zemské vlády posléze absolvoval Vyšší pedagogickou školu (Pädagogiums) ve Vídní. Po návratu do vlasti roku 1900 působil jako dočasný učitel v obchodní škole v Brčku,[2] načež byl umsítěn do Učitelské školy v Sarajevu (od roku 1903[3] nejprve jen jako prefekt čekatelského konviktu, když nahradil Edhema Mulabdiće, poté od 1904 i jako učitel[4]), a to i po jejím přemístění do severobosenské Derventy roku 1914. Roku 1916 byl se stal řádným učitelem matematiky a přírodních věd v Šarí‘atské soudní škole (29. září 1916–5. dubna 1933, honorárně na téže pozici již 15. března 1904–2. dubna 1915[5]). V tomto vzdělávacím zařízení zůstal až do svého odchodu do penze roku 1933.[6]

Hasan Hodžić byl aktivní ve spolkovém životě muslimské komunity. Podílel se na vzniku a chodu podpůrného sdružení Gajret (Úsilí), přičemž roku 1909 (po necelém měsíci rezignoval pro nesouhlas se zvolením Osmana Đikiće za tajemníka) a pak v letech 19191920 stál v jeho čele. V tomto období po vzniku jihoslovanského státu vlastnil a společně s Šukrijou Kurtovićem a Omerem Kajtazem vydával list Budućnost (Budoucnost). V podtitulu periodika stálo Orgán pokrokových nacionalistů pro práci mezi muslimy (Organ naprednih nacionalista za rad među muslimanima), čímž chtěli dát jasně na srozuměnou své prosrbské nacionální smýšlení. Hodžićovo působení v čele Gajretu i politického listu nemělo ovšem dlouhého trvání, roku 1920 byl zvolen jiný předseda spolku a ve volbách „pokrokoví nacionalisté“ propadli.

Hasan Hodžić zemřel 29. listopadu, hned druhého dnes se uskutečnila zádušní mše a uložení ostatků ve dvoře sarajevské mešity Bakije.[7]

ReferenceEditovat

  1. Zvanično. Sarajevski list. 31. 8. 1894, roč. XVII, čís. 101, s. 1. 
  2. Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 9. 8. 1900, čís. 32, s. 2. 
  3. Zvanično. Sarajevski list. 3. 5. 1903, roč. XXVI, čís. 51, s. 1. 
  4. Zvanično. Sarajevski list. 27. 1. 1904, roč. XXVII, čís. 11, s. 1. 
  5. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 66, 68. 
  6. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 78. 
  7. D., H. Prof. Hasan Hodžić. Gajret. 1936, roč. XVII, čís. 12, s. 196–198.