Hasan Hodžić
Hasan Hodžić (1873 Ljubija, okres Prijedor, osmanská říše – 29. listopadu 1936 Sarajevo, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský pedagog bosňáckého původu.
| Hasan Hodžić | |
|---|---|
| Narození | 1873 |
| Úmrtí | 29. listopadu 1936 (ve věku 62–63 let) |
| Povolání | učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatZákladní a Učitelskou školu dokončil v Sarajevu. Nato získal místo pomocného učitele v základní škole Prijedoru (od 1894[1]). Jako stupentista Zemské vlády posléze absolvoval Vyšší pedagogickou školu (Pädagogiums) ve Vídní. Po návratu do vlasti roku 1900 působil jako dočasný učitel v obchodní škole v Brčku,[2] načež byl umsítěn do Učitelské školy v Sarajevu (od roku 1903[3] nejprve jen jako prefekt čekatelského konviktu, když nahradil Edhema Mulabdiće, poté od 1904 i jako učitel[4]), a to i po jejím přemístění do severobosenské Derventy roku 1914. Roku 1916 byl se stal řádným učitelem matematiky a přírodních věd v Šarí‘atské soudní škole (29. září 1916–5. dubna 1933, honorárně na téže pozici již 15. března 1904–2. dubna 1915[5]). V tomto vzdělávacím zařízení zůstal až do svého odchodu do penze roku 1933.[6]
Hasan Hodžić byl aktivní ve spolkovém životě muslimské komunity. Podílel se na vzniku a chodu podpůrného sdružení Gajret (Úsilí), přičemž roku 1909 (po necelém měsíci rezignoval pro nesouhlas se zvolením Osmana Đikiće za tajemníka) a pak v letech 1919–1920 stál v jeho čele. V tomto období po vzniku jihoslovanského státu vlastnil a společně s Šukrijou Kurtovićem a Omerem Kajtazem vydával list Budućnost (Budoucnost). V podtitulu periodika stálo Orgán pokrokových nacionalistů pro práci mezi muslimy (Organ naprednih nacionalista za rad među muslimanima), čímž chtěli dát jasně na srozuměnou své prosrbské nacionální smýšlení. Hodžićovo působení v čele Gajretu i politického listu nemělo ovšem dlouhého trvání, roku 1920 byl zvolen jiný předseda spolku a ve volbách „pokrokoví nacionalisté“ propadli.
Hasan Hodžić zemřel 29. listopadu, hned druhého dnes se uskutečnila zádušní mše a uložení ostatků ve dvoře sarajevské mešity Bakije.[7]
Reference
editovat- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 31. 8. 1894, roč. XVII, čís. 101, s. 1.
- ↑ Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 9. 8. 1900, čís. 32, s. 2.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 3. 5. 1903, roč. XXVI, čís. 51, s. 1.
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 27. 1. 1904, roč. XXVII, čís. 11, s. 1.
- ↑ Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 66, 68.
- ↑ Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 78.
- ↑ D., H. Prof. Hasan Hodžić. Gajret. 1936, roč. XVII, čís. 12, s. 196–198.