Otevřít hlavní menu

HMS Courageous (50)

britská letadlová loď třídy Courageous

HMS Courageous (50) byla válečná loď Royal Navy třídy Glorious. Spolu se sesterskou lodí HMS Glorious byla koncipována jako velký bitevní křižník určený pro službu v mělkých vodách Baltského moře. Předpokládalo se, že zde budou efektivní těžkou podporou britských lehkých sil. Třetí jednotka – HMS Furious, se lišila výzbrojí a nakonec byla postavena podle upraveného projektu, se vzletovou palubou na přídi. Stavba všech tří jednotek byla iniciativou britského admirála Fishera, který stál například u zrodu dreadnoughtů.

HMS Courageous po přestavbě na letadlovou loď
Základní údaje Vlajka
Typ: letadlová loď
Třída: Glorious
Zahájení stavby: 18. března 1915
Spuštěna na vodu: 5. února 1916
Uvedena do služby: leden 1917
Osud: 17. září 1939 potopena ponorkou U 29
Poznámka: loděnice Armstrong Whitworth
Takticko-technická data
Výtlak: 22 700 t
Délka: 239,6 m
Šířka: 24,7
Ponor: 7,1
Pohon: 4 turbínová soustrojí
18 kotlů
66 240 kW
Rychlost: 31,6 uzlu
Pancíř: paluba 25 mm
boky až 76 mm
velitelská věž 229 mm
věže 229 mm
Výzbroj: (po dokončení):
4× 381 mm (2×2)
18× 102 mm
2× 76 mm
14× torpédomet
Letadla: 48
Courageous po dokončení
Courageous před potopením

Courageous se vyznačovala silnou výzbrojí čtyř 381 mm děl ve dvoudělových věžích a téměř chybějícím pancéřováním. Konstrukce lodi odpovídala spíše lehkým křižníkům, zatímco výtlak a výzbroj naopak těm bitevním. Ambiciózní projekt se ale v boji nijak neosvědčil a ukázal se být slepou uličkou ve vývoji válečných lodí. I lehké křižníky nepřítele je mohly vážně ohrozit a proti bitevním lodím byly téměř bezbranné. Dne 17. listopadu 1917 se Courageous, společně se sesterskou Glorious a bitevním křižníkem HMS Repulse, účastnil druhé bitvy u Helgolandské zátoky. Právě tato bitva ukázala, že bojová hodnota takto koncipovaného plavidla byla přeceněna.

V roce 1920 bylo rozhodnuto přestavět všechny tři lodě třídy Glorious na plnohodnotné letadlové lodě. Přestavba Courageous byla dokončena v březnu roku 1928. Nástavby a výzbroj nahradil hangár pro 48 letounů zabírající bezmála celou délku lodě (věže byly později použity u bitevní lodi HMS Vanguard). Předních 18 metrů hangáru tvořilo nekrytou palubu, z níž mohly vzlétat pomalé letouny jako byl dvouplošný torpédový bombardér Fairey Swordfish. Nad hangárem byla hladká letová paluba se dvěma velkými výtahy.

Všechny tři lodě sloužily po celá třicátá léta a v době vypuknutí druhé světové války tvořily páteř britských námořních leteckých sil. Courageous byla v prvních dnech války, přesněji 17. září 1939, na protiponorkové hlídce u Irského pobřeží, zasažena dvěma torpédy německé ponorky typu VII – U 29 a potopila se. Byla první válečnou lodí Royal Navy, ztracenou v druhé světové válce (první civilní ztrátou byla o něco dříve pasažérská loď Athenia).

LetadlaEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat